Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
No pic for today! :) Ale bylo to tím, že jsem se měl tuze dobře. Na to, že jsou otevření jen pár týdnů, je to dobrý výsledek. Nová lokalita v Lucemburské vypadá, jako by byla otevřená už leta, a to je opravdu skvělý výkon. Všechna čest!
Po The Tavern a U Kurelů je to třetí skvělé místo na Žižkově, kde si můžete dát oraz po práci. Pivko, koktejl a něco dobrého k jídlu.
Na stejné adrese pamatuju Fluidum a U Stolu. Ale jen Las Adelitas se povedlo to místo konečně nakopnout. Tohle jsou Vinohrady/Žižko v té nejlepší fomě. Úžasná ulice, krásné stromořadí a vy můžete trůnit přímo venku na zahrádce (což se mi tedy dnes nepovedlo, ale i tak, uznejte přece :).
To nejpodstatnější. Co si dát, když jste tu třeba poprvé? K pití Micheladu a Margaritu. Tam bych začal. Z jídla určitě Tacos al Pastor (nebo Tacos de Cochinita), bez debat. Skvělé jsou i Tacos Dorados i Enchiladas (třeba Mixtas, když nevíte co ochutnat).
Všude je spousta výrazné chuti a koření. Pálí to, je to smažené, slané a plné masa. Ale k drinkům to funguje bezvadně.
Mám teď Las Adelitas možná ještě raději. A z Jiřáku se stává čím dál lepší lokalita na jídlo (BeerGeek, Trhy, Prosekárna, Coffee Room).
Spokojená návštěva. Začínám novou ochutnávkovou šňůru na téma ledových kávových drinků. Oproti mdlým (i technicky problematickým) cold brew je to rozdíl jak sviňa.
Dnes úplně ukázkový příklad – obyčejné espresso na ledu (45 Kč). Nabušené Burundi z Five Elephant, led a malý crkanec studené vody. Nic víc není potřeba.
Má to šťávu (se špetkou acidity i sladkosti), pěknou vůni i nádherně zvýrazněnou chuť ovoce. Není to řídké a má to i bezva plné tělo.
Espresso jsem si předtím dal i normálně, ale ve studené verzi mi to snad chutnalo ještě víc. Tohle mě fakt baví!
Spokojená návštěva. A už to jede – nové brambory, kedlubny a jahody úplně všude! :)
Pesimistický a kousavý pohled na gentrifikaci a boom gastronomické scény v Londýně. Zkráceně – nově otevírané hospody pro bohaté likvidují tradiční ráz čtvrti a vytlačují drobné živnostníky.
Třídní boj jak vyšitý. Ale máme 21. století, tak si zvykejme, že se bude čím dál častěji promítat i do jídla.
3. červen 2015 13:06:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Dnes jsem sklízel úžasné jedlé květy šalvěje. Jsou podobně aromatické jako listy (jen jemněji). Navíc jsou ale i sladké od nektaru. Absolutní nádhera!
2. červen 2015 18:06:17
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jediné použitelné kafe, na které jsem v Barceloně narazil. Tedy, ne že by tam těch kaváren neměli dost – mají! Pokud jste ale zvyklí na standard z výběrové kávy po Praze, ucítíte rapidní sešup v kvalitě.
A tím opravdu nemyslím jen odlišný temperament, který se projevuje v pražení a výběru kávy. Ale i naprosté základy současné praxe za barem. Dobře udělané mléko nebo espresso shot, který by nechutnal jak plamenometem ošlehaný popelník, je opravdu vzácností.
K Satanovi jsme se nakonec vraceli třikrát. Nelekněte se progresivního osazenstva ani moderního interiéru a dejte si v klidu jedno cortado nebo espresso (jako standard dělají double).
Mají hodně přátelskou otevírací dobu a jsou přímo v centru, takže není moc co řešit.
2. červen 2015 15:06:17
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
