Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
První dojem? Tady to voní jako v Čestru! A fakt, že jo. Otevřená kuchyně s grilem nezapáchá ani nekouří, ale příjemně voní. Slušný a denním světlem prosvětlený interiér k tomu. Fajn.
Co jídlo? Z menu jsem měl velkou chuť vybírat. A stejný nápad asi měli skoro všichni v Karlíně – skoro jsme si nesedli (a to mají otevřeno jen asi týden).
Zkoušeli jsme tatarák (145 Kč), marinovaného lososa (128 Kč), oyster blade (228 Kč) a iberijskou krkovici (248 Kč).
Předkrmy si asi nezapamatuji ani do zítřka. Nicméně steaky byly slušné. S trefenou propečeností, hodně šťavnaté a voňavé. Všechna čtyři jídla byla ale dost nedochucená (na dotaz u obsluhy prý záměrně).
Interindividuální preference v míře solení existují – ano. Zároveň ale neospravedlňují k nedochucení, které zanechává jídlo úplně mdlé.
Fakt by mě zajímalo, kde se bere ta představa, že si jídlo host dosolí sám. Ano, host si může soli trochu přidat. Nikdy se to ale nevyrovná tomu, když se jídlo ochutí v průběhu vaření.
Sůl přidaná na poslední chvíli (a na povrch jídla) funguje jen částečně a nemá moc šancí ochutit jídlo rovnoměrně (fyzika, chemie atd.). A mýty okolo solení masa a ztrátě šťáv už snad taky máme dávno za sebou, nebo ne?
Přesto všechno – moc fajn místo, super servis i ceny a našlápnutá kuchyně. Tohle se myslím v Karlíně v pohodě chytí. Určitě dejte vědět, jestli jste byli a jak se vám tam líbilo.
Včera mi přišly nové kameny na broušení. K základnímu kameni s hrubostí 400 a 1000 ještě jemnější kámen s 2000 a 5000 (Taidea, 1275 Kč). Jdu šmrdlat, brousit, leštit. Dokud mi ruka neupadne.
Pokud vidíte podobné kameny prvně, tak se mrkněte na video. Takhle se s nimi brousí nože:
21. duben 2015 18:04:54
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Už jste četli Marťana? A pamatujete si na bramborovou odysseu hlavního hrdiny? Úplně mimo mísu to nebylo!
Prototyp vesmírného skleníku, který si poradí s recyklací vody, tvorbou kyslíku i produkcí biomasy, která pokryje denní kalorickou potřebu člověka z 50 %, už je náhodou na světě.
Dají se v něm vypěstovat fazole, brambory, jahody, salát, rajčata a okurky. Na kosmonautskou dietu teda dost dobrý.
20. duben 2015 23:04:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Z malé neznámé pekárny v San Franciscu (s denní kapacitou 250 bochníků) k expanzi po celém USA (Los Angeles, New York) i do světa (Tokyo). Tomu říkám růst!
20. duben 2015 18:04:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Prosím víc takových, ať je konkurence ve zmrzlině co největší. Ještě jsem nebyl, ale vypadá to jako prima místo, které se hodí do blízkosti Náplavky.
20. duben 2015 15:04:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Určitě jste si toho už museli všimnout. Týká se to estragonu (Artemisia dracunculus, pelyněk estragon) vypěstovaného ze semínek i sazenic estragonu, které se běžně prodávají na trzích nebo v zahradnictvích.
Ten estragon sice vypadá úplně jako estragon, ale vůbec nevoní a nechutná jako ten kupovaný k přímé spotřebě (pěstovaný např. v Izraeli).
Čím to je?
Úplne zjednodušeně tím, že na světě existuje nespočet různých druhů estragonu, které se liší složením esenciálních olejů.
Klasický francouzský estragon vyhledáváme pro jeho typickou vůni a chuť po anýzu (fenyklu). Toto aroma je navázáno na specifické složení esenciálních olejů, ve kterých převládá estragol (až 80 %).
Jinými slovy – estragon kupujeme kvůli estragolu. Právě on této bylince propůjčuje tu úžasnou vůni i pikantnost, kterou cítíme po rozžvýkání čerstvé bylinky (ve skutečnosti cítíme, jak nám estragol znecitlivuje jazyk).
Jednotlivé estragony se pak podle původu a podmínek pěstování v obsahu estragolu dramaticky liší. A i když třeba nesou stejný botanický název, tak kulinárně je jejich hodnota naprosto odlišná.
Francouzský komerčně pěstovaný estragon bývá často sterilní a dá se množit pouze vegetativně (tj. ne ze semínek, ale odebíráním částí rostliny). Ostatní estragony se pěstují snadněji a dají se koupit i jako semena, jejich obsah estragolu je ale žalostně nízký (pod 10 %) a v kuchyni se jako estragon používat nedají.
Pokud se tedy chcete dostat k pravému francouzskému estragonu s vysokým obsahem estragolu, jediná cesta vede přes zkušeného zahradníka, který si tento estragon obstaral a umí jej vegetativně množit. Anebo donekonečna kupovat estragon importovaný.
V našich končinách jsem zatím na dobrý estragon jako sazenici nenarazil. Budeme asi muset počkat na osvícené zahradníky, kteří pravý estagon vyhledají a naučí se jej pěstovat.
Estragon podrobně:
Artemisia dracunculus L. (Tarragon): A Critical Review of Its Traditional Use, Chemical Composition, Pharmacology, and Safety
Propagating and Growing French Tarragon
20. duben 2015 09:04:16
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
