Zápisník

Ježkovy voči!

Na dění okolo značky Ježkův statek a prodejen Sklizeno se v nejnovějším článku podívala autorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá. Jako doplnění si můžete dát i komentář Michala Hromase Ve vlastní šťávě.

Nový článek ilustruje rozdíl mezi realitou a představou (viz fotogalerie), kterou o podobných výrobcích získávají zákazníci.

Na jedné straně krásné obrázky z fotobanky a na druhé běžný zemědělský provoz se všemi nefotogenickými zákoutími, které v takovém typu provozu bývají.

Tahle mezera mezi skutečným a virtuálním obrazem je fakt zbytečná a teď se ukazuje, že trhu neprospívá.

Článek znovu poukazuje i na pár konkrétních výrobků a jejich pozadí. Nově ale taky třeba na farmářské vepřové z Ecoproductu, kterým firma doplňuje sortiment hovězího bio masa z vlastní produkce.

Formálně je vše značené správně (maso nenese chráněnou známku pro bio výrobky), na obalu je ale název firmy, který obsahuje slůvko "eco" a hned vedle je webová adresa se slovním spojením "kvalita bio". Zákazník se tak může snadno splést a vzít si maso v domnění, že je v bio kvalitě (stejně jako hovězí z Ecoproductu). O tom co je to vlastně to "farmářské prase" ani nemluvím...

Je to všechno už vážně únavné a nikomu zúčastněnému to moc nezávidím. Věřím ale tomu, že se z toho dá snadno získat poučení do budoucna. A že to český trh s potravinami alespoň trochu posune.

Uvidíme. I když to teď tak možná nevypadá, já jsem stále optimista.

Špagety v kornoutu

Amíci na to zase kápli. Proč jíst špagety z talíře, když si je můžete v klidu nandat do papírového kornoutu. Aha! Samozřejmě je to jen obyč kravina, ale jako publicita pro hospodu dobrý.

Vlastní hřiby na zahradě? Teoreticky prý ano

To jsem netušil, že vůbec jde, tak si to tu jen odkládám pro každý případ. Firmu, která by se tím pořádně zabývala, jsem ale zatím nenašel.

A nejsem si ani moc jistý, jak to bude fungovat v našich podmínkách. Člověk si sice může vysázet již naočkované stromky, nemá ale žádnou záruku, že se naočkovaná houba uchytí a že ji nevytlačí houby původně zabydlené.

Nejlepší období pro patizovny

Patizony jsou jedlé i v těch klasických velikostech, kdy mají něco mezi půl kilem a kilem. Tyhle malé patizonky do deseti patnácti čísel jsou ale vzácná sezónní specialita.

Málokdo je totiž v téhle velikosti prodává a to období, kdy jsou jen takhle malé je hodně krátké. Jestli je uvidíte, určitě nezaváhejte a naberte si.

Zapomeňte na dlabání a zapékání a přistupujte k nim v kuchyni jako k cuketám. Z krátkých tepelným úprav grilování a prudší opékání na pánvi. Z delších (a vcelku) braising (i konfit ve voňavém oliváči). Hlavně se jich nebojte. Jsou úžasně slaďoučké a je velká škoda je nezkusit!

Konec jedné éry

Skvělý text o ideologiích, které zamořují politiku okolo jídla. Konvenční, bio, lokální, proti GMO – vyberte si.

To nekončící betonování názorových zákopů je už fakt docela nuda. A v debatě okolo jídla a zemědělství v US se to už alespoň trochu začíná otáčet směrem k racionálním a realistickýcm úvahám.

Aneb, kde jsou ty časy, kdy měl člověk v ruce poprvé knihu od Michaela Pollana. Cha cha!