Na dění okolo značky Ježkův statek a prodejen Sklizeno se v nejnovějším článku podívala autorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá. Jako doplnění si můžete dát i komentář Michala Hromase Ve vlastní šťávě.
Nový článek ilustruje rozdíl mezi realitou a představou (viz fotogalerie), kterou o podobných výrobcích získávají zákazníci.
Na jedné straně krásné obrázky z fotobanky a na druhé běžný zemědělský provoz se všemi nefotogenickými zákoutími, které v takovém typu provozu bývají.
Tahle mezera mezi skutečným a virtuálním obrazem je fakt zbytečná a teď se ukazuje, že trhu neprospívá.
Článek znovu poukazuje i na pár konkrétních výrobků a jejich pozadí. Nově ale taky třeba na farmářské vepřové z Ecoproductu, kterým firma doplňuje sortiment hovězího bio masa z vlastní produkce.
Formálně je vše značené správně (maso nenese chráněnou známku pro bio výrobky), na obalu je ale název firmy, který obsahuje slůvko "eco" a hned vedle je webová adresa se slovním spojením "kvalita bio". Zákazník se tak může snadno splést a vzít si maso v domnění, že je v bio kvalitě (stejně jako hovězí z Ecoproductu). O tom co je to vlastně to "farmářské prase" ani nemluvím...
Je to všechno už vážně únavné a nikomu zúčastněnému to moc nezávidím. Věřím ale tomu, že se z toho dá snadno získat poučení do budoucna. A že to český trh s potravinami alespoň trochu posune.
Uvidíme. I když to teď tak možná nevypadá, já jsem stále optimista.
5. srpen 2015 15:08:57 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Začínám novou ochutnávkovou šňůru na téma ledových kávových drinků. Oproti mdlým (i technicky problematickým) cold brew je to rozdíl jak sviňa.
Dnes úplně ukázkový příklad – obyčejné espresso na ledu (45 Kč). Nabušené Burundi z Five Elephant, led a malý crkanec studené vody. Nic víc není potřeba.
Má to šťávu (se špetkou acidity i sladkosti), pěknou vůni i nádherně zvýrazněnou chuť ovoce. Není to řídké a má to i bezva plné tělo.
Espresso jsem si předtím dal i normálně, ale ve studené verzi mi to snad chutnalo ještě víc. Tohle mě fakt baví!
4. červen 2015 16:06:22
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. A už to jede – nové brambory, kedlubny a jahody úplně všude! :)
4. červen 2015 16:06:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Pesimistický a kousavý pohled na gentrifikaci a boom gastronomické scény v Londýně. Zkráceně – nově otevírané hospody pro bohaté likvidují tradiční ráz čtvrti a vytlačují drobné živnostníky.
Třídní boj jak vyšitý. Ale máme 21. století, tak si zvykejme, že se bude čím dál častěji promítat i do jídla.
3. červen 2015 13:06:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Dnes jsem sklízel úžasné jedlé květy šalvěje. Jsou podobně aromatické jako listy (jen jemněji). Navíc jsou ale i sladké od nektaru. Absolutní nádhera!
2. červen 2015 18:06:17
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jediné použitelné kafe, na které jsem v Barceloně narazil. Tedy, ne že by tam těch kaváren neměli dost – mají! Pokud jste ale zvyklí na standard z výběrové kávy po Praze, ucítíte rapidní sešup v kvalitě.
A tím opravdu nemyslím jen odlišný temperament, který se projevuje v pražení a výběru kávy. Ale i naprosté základy současné praxe za barem. Dobře udělané mléko nebo espresso shot, který by nechutnal jak plamenometem ošlehaný popelník, je opravdu vzácností.
K Satanovi jsme se nakonec vraceli třikrát. Nelekněte se progresivního osazenstva ani moderního interiéru a dejte si v klidu jedno cortado nebo espresso (jako standard dělají double).
Mají hodně přátelskou otevírací dobu a jsou přímo v centru, takže není moc co řešit.
2. červen 2015 15:06:17
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku