Zápisník

pana Cuketky

Latte art za všechny prachy

Ano, podle nejnovější studie má latte art vliv na vnímání kávových nápojů. Pokud si ji ale rozkliknete celou, budete možná vyděšení z toho, co všechno vědci za latte art považují a na čem svůj výzkum vlastně postavili.

V reálu se dá z latte artu poznat dost, ale nejde ani tak o tvar a typ obrázku jako spíš o vzhled našlehaného mléka.

Pokud je na povrchu kávy suchá pěna s velkými bublinami, můžete hodně přesně odvodit chuť (se silnou varnou příchutí), texturu (suchá) i teplotu nápoje (příliš vysoká).

Ale to je samozřejmě jen extrém pro vyloženě nepvoedenou kávu s přešlehaným mlékem. Menší rozdíly v chuti poznáte samozřejmě až po ochutnání.

A i když se to nezdá tak rozdíly tam opravdu jsou. Matt Perger třeba dobře popsal vliv latte artu na chuť prvního doušku po napití.

V praxi a i u výtečně připravené kávy s mléčnou pěnou jde ale nejvíc o použité mléko a čerstvost nápoje.

UHT mléko z tetrapaku bude vždy pozadu a na první dobrou ho poznáte podle silné varné příchutě.

Doba od kávovaru k přinesení na stůl zase ovlivní to, jak moc se jemně našlehaná pěna stihne separovat. A je fakt velký rozdíl, když se napijete v první minutě, nebo až po delší chvíli, kdy mléko z jemné mikropěny vypadne.

Takže za mě vždy určitě tenhle trojboj – 1) dobré čerstvé mléko, 2) šikovný barista a 3) první doušek co nejdříve! :)

12. srpen 2015 19:08:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Francouzští zemědělci zkoušejí automaty na prodej zeleniny

U nás jsme něco podobného zažili s mlékomaty, které si svůj boom prožily před pár lety a teď už jsou vidět jen zřídka.

Dělat cestu jen pro mléko, řešit čistotu nádoby a ještě kupovat neošetřené mléko – takové nadšení nemohlo vydržet dlouho. Zelenina se převařovat nemusí a s nádobou se tahat také nemusíte. Systém se také chová o něco chytřeji.

Ovoce, zeleninu a další zboží od farmáře si totiž naklikáte a zaplatíte předem v eshopu a v automatické výdejně si ho za 24 hodin vyzvednete. Je to v podstatě kombinace zeleninových bedýnek a uloženek (které v Česku používají hlavně elektronické obchody).

Docel aby mě zajímalo, jak systém vyjde ze srovnání s pravidelným bedýnkovým předplatným nebo se stánkem na zavedeném městském trhu.

Kolik kilo zeleniny projde výdejnou za den (která má 200 okýnek) ve srovnání se stánkem. Jaké jsou náklady a jaký pak zisk ro zemědělce?

Z pohledu zákazníka si vedle toho vybavím Holešovickou tržnici, Jiřák nebo Náplavku a mám v tom docela jasno. Co myslíte?

31. červenec 2015 13:07:35 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Sandorkraut: A Pickle Maker

Trocha kvašení na dobrou noc. Mini profil Sandora Katze, autora knihy Síla přírodní fermentace.

30. červenec 2015 21:07:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Pochybnosti okolo značky Ježkův statek

Docela koukám jak málo dnes stačí k rozpoutání vášní okolo farmářských potravin...

Odstartoval to tenhle status na Facebooku (od včera má 256 sdílení) via Pospěška na plotně, která k tomu asi bude připravovat podrobnější materiál.

V čem je údajný problém? Prý v tom, že se pod privátní značkou Ježkův statek (k dostání hlavně v síti Sklizeno) skrývají i mléčné produkty z jiné mlékárny a vejce z velkochovů.

Na jednu stanu je snaha o doplnění sortimentu malého producenta docela logická (velkou řadu výrobků si dělají sami a v malém, komplet sortiment ale nepokryjí).

Na druhou stranu je tu ale zákazník, který jde do farmářského obchůdku přesně s tím, že se chce těmto nejasnostem okolo původu zboží vyhnout. Dost dobře to zná se supermarketů, kde se to různými zastřešujícími značkami jenom hemží a je dost těžké se v tom vyznat. Je tedy pochopitelně na tyto věci háklivý.

Nepěkně tu taky vybublává problém s nejasnou definicí farmářských potravin a jejich producentů. Jak moc velká mlékárna je ještě "farmářská" a jak moc velký chov už je "velkochov". Jakou část sortimentu si může malý producent doplnit odjinud a jak to pak má značit a prodávat, aby to bylo ještě v pohodě.

Zatím to vypadá, že je tu velká mezera mezi tím, jak vnímají farmářské potraviny zákazníci, a jak to pak s nimi je v reálném provozu.

Osobně v tomhle sporu žádný podvod na zákazníky ani skandál nevidím. Když ale taková pochybnost (byť u jediného hlasitého zákazníka) vznikne, mělo by se přijít s vysvětlením bez zbytečného otálení.

30. červenec 2015 12:07:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Fantova kavárna otevírá

Prostory si pronajal indický kávový řetězec Cafe Coffee Day. Kávomilci a v šichni okolo profi kaváren asi zapláčou (jejich ostatní kavárny po republice jsou fakt hodně ošklivé), ale pro potřeby cestujích to třeba bude fajn vylepšení.

Tak aspoň, že se do toho prostoru vrátil život. Třeba je to jen začátek a další nějaký další nájemce v budoucnu to posune ještě dál.

30. červenec 2015 11:07:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Fermentovaná káva

Šmankote, tohle je snad tísící šílený nápad, který na Kickstarteru okolo kávy vidím. 99 % z nich je totální BS. Teď ale, kde je to 1 %, že jo.

Může to být třeba fermentovaná káva? Spíš ne, ale co kdyby.

Autoři projektu o samotné fermentaci nic moc neprozrazují. Jisté je jen to, že fermentují zelenou kávu až po zpracování na farmě. Tedy kávu, která už má jednu přirozenou fermentaci za sebou.

Je pak otázkou, jestli se lépe nezaměřit na řízenou fermentaci už při zpracování, s čímž se už ve světě kávy také experimentuje (viz nedávná mléčně kvašená Kolumbie.

Tak jako tak, tohle je v kávě určitě zajímavý směr. A jeslti někdy narazíte na kávu, u které se někdo na fermentaci speciálně zaměřil – určitě ochutnejte.

30. červenec 2015 09:07:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další