Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.
Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.
Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.
Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").
Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.
Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.
Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/
Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.
Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.
Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!
19. srpen 2015 17:08:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Asi mělo přijít o něco rychleji, ale zase jde do detailu a k věci. Určitě si ho doplňte i o vyjádření z Agrodružstva Miroslav. Za mě určitě dobrý.
Sklizeno tady bohužel zafungovalo jako hromosvod, po kterém se svezlo všechno možné i nemožné. V rámci českého trhu si za všechny ostatní (a že jich tedy je!) prostě vytáhli černého Petra.
Tak jen doufám, že to pozorně sledovali i ostatní prodejci, zemědělci a producenti, a že si v tom našli ponaučení, podle kterého se i ve svém zařídí.
7. srpen 2015 17:08:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Letní topinka s řepou a paprikou :) Nejvíc letní s šišatá tak, že se mi na ten čtverec málem nevešla :)) #prkýnko
6. srpen 2015 19:08:03
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Ty jo. Aneb co udělá trocha barvených čverečků na starém opečeném chlebu z Praktiky.
Paprika je spálená na plotně, zapařená v pytlíku a oloupaná. Zlatá řepa je syrová a jen nakrájená na drobné čverečky, které v zálivce rychle změknou.
Obojí promíchat s nasekanou bylinkou (bazalkou) a zalít spoustou oliváče a citrónové šťávy. Sůl, pepř a chvíli odležet. Paprika i řepa pustí naprosto fantastickou štávu.
Pak už jen křupavý plátek chleba a třeba kousek natrhané mozzarelly. Dalo by se to dělat po tunách a vychlazené z lednice to chutná úplně nejlíp.
6. srpen 2015 18:08:40
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku