Zápisník

Proč je blogger sprosté slovo?

Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.

Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.

Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.

Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").

Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.

Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.

Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/

Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.

Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.

Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!

Víno, co by pil Přemysl Oráč

Trochu přeháním, ale přesně taková kravina mě napadla při koukání na vinaře Sebastiena Riffaulta v akci s pluhem. Krása a neskutečná frajeřina.

Když si do sklenky naliju jeho Akmeniné 2011 (450 Kč ve Veltlinu), jsem pěkně naklepnutý už předem. Krásná zlatavá barva a melancholická směska vůní. Kousek ovoce, sem tam bylinka, ořechy. Hmmm. Takový Sauvignon jsem teda ještě neměl.

Úplně z toho mám chuť shánět koně a pluh.

Svetr Sáry Lund

Príma blog z Kodaně aneb jak @hanka_pyre přežívá nástrahy severského velkoměsta. Zrádné mrchy cyklistické a záplavy neodolatelného pečiva a kávy kam se podíváš. Kodaní naládovaný Instagram jako bonus.

Pozor, hlášení!

Včera jsem přehodil poslední výhybku a definitivně tak rozjel nový zápisník přímo na hlavní stránce Cuketky.

Určitě se nelekejte, starý blog nikam nezmizel a můžete si ho kdykoliv otevřít přes menu jako archiv. Stejně tak zůstalo funkční i staré dobré diskuzní fórum.

Pokud budete hledat něco konkrétního, otevřete si opět menu a použijte nové vyhledávání. Je hodně šikovné a nic mu neunikne (ani v archivu ani na zápisníku).

Pracuji teď ještě na nové stránce pro recepty, aby byly všechny pěkně pohromadě a taky na pár nových vylepšeních pro zápisník. To, aby nebyla nuda! :)