Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.
Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.
Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.
Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").
Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.
Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.
Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/
Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.
Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.
Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!
19. srpen 2015 17:08:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Krásný a velkorysý prostor. Ty jo. Pozorná obsluha a na poměry malé kavárenské pražírny obstojná káva. Zavařovačky všude možně, ale neva. Přemýšlím, jestli se mi někde v poslední době vysedávalo ve větší pohodě.
Spokojená návštěva. Skvělý koncept. Čerstvé ryby kvalitně a za fajn cenu. Přišli jsem na oběd, kdy měli úplně narváno. Všichni si dávali fish & chips, tak jsme se přidali. Super ryba, ale povislé hranole. Mňam hřebenatky s pistáciemi a květákem!
Spokojená návštěva, ale jen o prsa. Byl jsem hodně na vážkách a na konci vlastně i trochu otrávený. Sashimi i přes přítomnost sushi chefa mírně subpar (alespoň, že čerstvost ok). Hlavní rybí chody nebyly technicky blbě, ale nemělo to drive, jaký bych za tu cenu čekal (570, respektive 420 Kč). Třeba zrovna bílý vlk, vongole, dýně a brokolice co je na fotce. Ryba skvěle udělaná i ochucená, k tomu ale omáčka i pyré úplně bez jiskry. Zelenina i mušle bez jakéhokoliv propojení a oba talíře s rybími chody nepříjemně rychle chladly.
K jídlu navíc nosí z kuchyně i naprosto šílené rozpeky (ehm – rozpékané pečivo ze zmraženého polotovaru), které to úplně zbytečně srážejí dolů. A měli jsme i smůlu na výběr vín k jídlu. Takže opravdu nešťastná série malých a zbytečných protivností. Pokud se nevytasí s nějakým osvěžením konceptu nebo novou výraznou osobností v kuchyni, tak nadobro vyřazuji ze svého brněnského seznamu.
Spokojená návštěva. Ale jo. První salva jídel byla bez chyby. Skvělý bůček, nakládaná játra, marinovaná křepelčí vajíčka, božské kimchi i losos. V druhé půli jsme ale vraceli jídla nedojezená. Marné krevety v misu, nedochucené kuřecí a úplně zkomolené jarní závitky. No. Je to docela levné, ale byla to zbytečná ruleta.
Spokojená návštěva. Do interiéru a přípravy celého konceptu šlo opravdu hodně energiie a jde to znát. Líbilo, bavilo – je to opravdu show se spoustou udělátek a světýlek.
Jen je možná těch detailů k uhlídání hodně (třeba nezkušená hosteska, která přitom dělá první dojem). Z drinků jsem měl problém vybírat (odevšad se na mne hrnul cukr, marmelády, sirupy), ale dobře do nakonec dopadlo. Hlavně pro mladé publikum to musí být hodně lákavý vstup do světa koktejlů.
HLEDAT
