Zápisník

Proč je blogger sprosté slovo?

Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.

Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.

Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.

Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").

Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.

Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.

Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/

Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.

Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.

Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!

Eggslut

Nízké pudy? Ano, prosím. Brioška, chipotle majonéza, míchaná vejce, čedar, karamelizovaná cibule. Slanina nebo avokádo volitelně. Ty kokso. Toho by se měl v Praze někdo hodně rychle ujmout.

Ramen speciál na Lucky Peach

Časopis Lucky Peach spustil nový web a s ním i lednový speciál věnovaný vůbec prvnímu číslu časopisu, kde se rozebíral výhradně ramen.

Na webu tak v plné verzi najdete úplné poklady jako je – ramen a jeho regionální varianty, recept na Momofuku Ramen 2.0, ramen nudle (srovnejte s mými) i husťácký základ pro tonkotsu ramen.

Doporučuju i dva současné komentáře od Davida Changa (ramen je mrtev) a Petera Meehana (ramen je v pohodě). Super povedené!

Turrón de Jijona

Sladký dárek ze Španělska s chráněným označením původu. Dělá se z pražených mandlí, které se umelou na jemnou pastu. Ta se smíchá s medem, cukrem a bílkem. Výsledná hmota se nakonec vylisuje a nařeže do tenkých bločků (video z průmyslové výroby). Drobivé, mandlové, tučné a ukrutně sladké. Může být!

Nový recept na blogu – kuřecí základ

Aneb jak na super silný a lesklý demáč z kuřecích křídel. Tentokrát se fakt nenechte ukecávat a jděte si rovnou všechno nakoupit. Je to kulinární lowcost, takže budou stačit i drobné co máte po kapsách.