Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.
Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.
Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.
Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").
Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.
Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.
Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/
Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.
Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.
Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!
19. srpen 2015 17:08:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuK Esce se mi za poslední měsíce kupít tolik dojmů, že si to asi budu muset sesumírovat do nějaké slohovky. Pokaždé mě potěší něco nového a zároveň naštve něco jiného. Z velkých otevíraček poslední doby je pro mě Eska asi nejvíc rozporuplný podnik vůbec.
První dojmy čerstvě po otevření? Úžasný interiér! A taky moc milý a svižný servis, který je pro podniky Riccarda Lucqueho tak typický.
Jídlo? Zklamání. Nic na vrácení a reklamaci, zároveň ale asi nejnudnější série jídel co jsem v síti La Bottega zažil.
Roláda z telecí hlavy s křenovou pěnou a salsou verde (345 Kč) vypadala na lístku děsně lákavě (a sám téhle sulcoidní partii skoro nikdy neodolám). V reálu ale smutně nedochucená a s konzistencí na hraně vysušení.
Brambory v popelu s carbonara omáčkou a lanýži (225 Kč) jsou zase komplet vykrádačka pečených brambor z Esky (ale třeba přiznaná, netuším detaily). A ještě k tomu ne moc povedená. Risotto, které v Bottegách jinak umí, tak tady jen tak tak a bůček se švestkovou omáčkou mi nedával smysl už vůbec (nedochucený, omáčka jako z čínského bistra).
Koncept La Bottega je skvělý, když funguje. Když ne, tak je to akorát pruda, protože levné to tu není vůbec (1600 Kč za dva bez dezertu). Doufám, že se vzpamatují.
Další nadějná kavárna v Ostravě (Porubě!). Super poloha u VŠB, fajn prostor i přátelská a pozorná obsluha.
Kávu měli zrovna z Barnu. Espresso i filtr moc fajn. Cappuccino chladnější než vlažné, s minimální chutí kávy a pěna takouvá pochroumaná. No i s tímhle ovšem příjemný zážitek z kávy a kávová úroveň v Porubě určitě pozvednuta.
Jinak samozřejmě kádinky a dřevěné podtácky jako všude, takže se tu i přespolní budou cítit jako v domácím habitatu.
Jen telegraficky, nicméně pořád nejlepší podnik na severní Moravě. Kyselica s kachním bombonem (z křupavého těsta), pečené brambory v popelu a srnčí hřbet s taštičkou naídvanou hříbky. Nej! ;)
Nová pobočka CO KAFE v Ostravě Porubě na hlavní třídě je už fakticky dokončená. Provozovatelé ale stále čekají na nezbytnou administrativu. Prý už ale brzy. Těším se moc! :)
HLEDAT
