Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.
Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.
Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.
Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").
Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.
Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.
Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/
Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.
Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.
Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!
19. srpen 2015 17:08:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Včera jsem byl na veletrhu SALIMA 2008. Úderné trio ve složení Cuk, Gurmetklub & ChilliJulie prolétlo celým výstavištěm skoro bez následků. Z několika málo střípků, které se mi po cestě zasekly do saka, jsem připravil malý výběr...
6. březen 2008 18:03:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Aneb lehce transparentní a naleštěné kulky, které nemusíte brát vážně. Než si článek rozkliknete dále - uhodnete, z čeho jsou vůbec vyrobené? ;)
4. březen 2008 20:03:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jsem v kuchyni a cucám si puchýř na popálené ruce. Místností se line sladká vůně roztaveného linolea, všude na zemi je bílý poprašek z mouky a vedle trouby se válí napůl zuhelnatělá utěrka. Právě jsem dopekl chleba.
27. únor 2008 23:02:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Budu vás otravovat ještě s jednou knížkou v angličtině. Musím! Nejednám pod vlivem božského vnuknutí, ale z prostého nadšení, které do mě z listů knihy proniklo. Molecular Gastronomy: Exploring the Science of Flavor od Hervé This.
26. únor 2008 12:02:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Mám rád tučné maso. Miluju bůček. Líbila se mi jeho glazovaná varianta v Bludišti a radost mi udělal i uzený (a podobně silný) jazyk v Le Masakru. Maso. Zdá se, že k tomu prostě mám klony...
19. únor 2008 18:02:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku