Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.
Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.
Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.
Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").
Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.
Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.
Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/
Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.
Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.
Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!
19. srpen 2015 17:08:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vycházejí vždy co pět let, takže ta aktuální platí od roku 2015 do 2020. Dění okolo jejich příprav jsem docela sledoval a byl okolo toho nespočet různých tahanic a kontroverzí.
Hned se pouštím do jejich čtení a projdu i všechny zajímavé komentáře. Výcuc určitě brzy!
Celá verze výživových doporučení:
2015–2020 Dietary Guidelines for Americans
Vypadá to moc dobře! Sloe gin chytl krásnou barvu a cukr je už dokonale rozpuštěný. Nevím jestli to do února vydržím... :) Tady je celý recept.
19. prosinec 2015 16:12:34
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Solidní aférka ze světa výběrové čokolády a mladých trendy značek! Výrobci čokolády Mast Brothers byli obviněni z toho, že si místo zpracování čokolády od bobů až po tabulku usnadňují (nebo usnadňovali) výrobu použitím obyčejné cukrářské čokolády (Valrhona).
Mast Brothers nejsou mezi ostatními malými výrobci a odborníky nijak oblíbení a kritiku schytávali už dříve. Tohle je ale silnější káva.
S odhalením přišel anonymní blogger v sérii postů na blogu DallasFood.org. Podle něj Mast Brothers nemají dostatečnou výrobní kapacitu na výrobu všech svých čokolád. Analyzuje jejich obaly, vybavení pro výrobu a dal dohromady i pár citací, ze kterých použití koupené hotové čokolády vyplývá.
Situaci taky moc neusnadňují samotní Mast Brothers, kteří v deklarování postupů a použitých surovin nejsou zrovna transparentní.
Pochyby by se daly docela snadno rozprášit ukázkou výroby a prokázáním původu nakoupených bobů. Nic z toho ale zatím Mast Brothers neudělali a ve veřejných vyjádřeních spíš mlží.
No. Přečtěte si to celé. Bude dost zajímavé sledovat jak se budou bránit a jestli tuhle aféru vůbec rozchodí.
Transparence ve výrobě potravin je pořád jedno z nejcitlivějších míst a příklad Mast Brothers ukazuje, že se problémy nevyhýbají ani malým značkám s image sympatických kulinářů.
Za tip díky @hanka_pyre. Foto: Mast Brothers.
Aktualizace
Po pár dnech grilování se Mast Brothers přeci jen vyjádřili. V rozhovoru pro NY Times také přiznali, že v začátcích do svých čokolád použili část hotové průmyslové čokolády.
Doplnění ke kontroverzní studii, kterou jsem tu zmiňoval. Ať to máme pěkně vyvážené z obou konců názorového spektra! :)
17. prosinec 2015 15:12:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Around the world coffee suppliers regularly meet with people opening cafes for all the wrong reason. They hate their office job (while it may pay well, they feel their soul is being crushed), and they’ve always loved cafes. They have no experience in running a business and no experience in coffee.
To date, as an industry, we’ve sold the idea that if they just serve good coffee then all will be well. If they buy the right machine, buy the right coffee from the right roaster who buys from the right farmer, then success is assured. We know this isn’t true, and we really need to stop pretending it is.
Skvělý text! Hoffmann předpovídá korekci trhu s vlnou zavírání kaváren a pražíren i konsolidaci a upevňování pozic silnějších hráčů. Těžko říct, jak moc se Praha (a Česko) podobá rozvinutým trhům na západě, několik paralel se ale v textu najít dá.
Vlnu otevírání nových podniků tu máme určitě a podle tempa nových podniků máme vrchol ještě před sebou. Spousta kaváren u nás je taky otevřena jen krátce a ne dost dlouho na to, aby se ukázala jejich soběstačnost a dlouhodobá udržitelnost.
Vážně podnětné čtení. Jestli se o výběrovou kávu v ČR zajímáte, určitě si to projeďte (není to dlouhé):
Part 1: The Lull
Part 2: The Bubble
Part 3: Implications and Predictions
HLEDAT
