Zápisník

Proč je blogger sprosté slovo?

Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.

Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.

Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.

Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").

Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.

Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.

Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/

Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.

Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.

Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!

Plenty čili Hojnost

To je mi ale překvápko! Jedna z nej kuchařek pro zeleninové vaření, Plenty od Yotama Ottolenghiho, vychází v češtině!

Myslím, že nebudu přehánět, když Plenty označím jako za jednu z nejzásadnějších kuchařek za poslední dobu.

Nejen u mě ta kniha nastartovala zcela nový zájem o pestré vaření se zeleninou. Ottolenghi od té doby stačil vydat řadu dalších knih (letos vyšlo Nopi) a jeho popularita neustále roste. Takže je skvělé, že se k němu dostanou i čeští čtenáři, kteří neznají knihu ze zahraničí.

České vydání jsem zatím neměl v ruce. Usilovně držím českým čtenářům palce, ať se jim do ruky dostane nezmrvený překlad a kniha v plné parádě. Originál je totiž vážně povedený.

Mrkněte se jak mě kniha nadchla v roce 2011. Je tam i ukázkový recept! :)

Za tip díky Haně Michopulu na Twitteru.

Empty Bowls Praha 2015

Pojďte na polívku a ne ledajakou. V sobotu 28.11. se v Café Jedna sejde 23 českých českých a moravských hrnčířů, kteří na charitativní akci přispěli originálními miskami z porcelánu i kameniny.

Misku s polévkou si budete moci na akci koupit za symoblickou cenu 500 Kč. Výtěžky z akce se pak rozdělí mezi Potravinovou banku a World Food Programme (pod OSN).

Schválně si projeďte fotky v události na Facebooku. Tolik krásných misel na jednom místě se sejde jen málokdy. A tady ještě za dobrou věc.

Nenechte je tam ležet! :)

Nejlepší pekanový koláč v Praze?

Dnes určitě na velvyslanectví USA v Praze v rámci soutěže v Americkém centru! Jako člen poroty jsem se prokousal 17 kousky a vybíral ten nejlepší a nejkrásnější.

Klasický pecan pie má krásnou krustu z křehkého těsta, uvnitř krémovou náplň a na povrchu spoustu karamelizovaných ořechů. V soutěži ale byla spousta koláčů, které se vymykaly ochucením i zdobením. Soutěžící si s tím fakt vyhráli! ;)

Jak na pečenou krůtu

Dobře to dopadlo. Trochu jsem se bál, ale nakonec se mi ta obří krůta docela povedla. Hodně mi pomohl návod z NYT Cooking a ze Serious Eats. Přidávám pár tipů, kdybyste se ocitli před stejnou výzvou.

Krůtu nasolte 24 h předem a přidejte prdopeč
Pojistíte si tím perfektní ochucení a zároveň křupavou a vypečenou kůrku. Směs na solení je ze soli (1/2 cup) a prášku do pečiva (1 lžíce). Krůta se osuší a silně osolí ze všech stran i uvnitř (část směsi vám určitě zbyde, není potřeba použít vše). Pak se dá nezakrytá do lednice a nechá se den předem odpočinout.

Kůže přitom z části vyschne (bude křupavá) a díky alkalické reakci prdopeče rychleji zezlátne. Kůže bývá u větších krůt hodně tučná a silná, takže je potřeba to takhle pojistit.

Krůta v troubě musí mít volný prostor i pod sebou
Jen tak se opeče rovnoměrně (v oblasti stehen), která by byla při položení do pekáče skrytá. V malé české troubě se to dá vyřešit tak, že krůtu položíte přímo na mřížku a teprve pod ní zasunete pekáč, ve kterém se sbírá kapající tuk a výpek.

Krůtu pečte pomalu
Začněte s vyhřátou troubou na max, vložte krůtu a snižte teplotu do rozmezí 150 až 160 °C. Peče se tak dlouho, dokud teplota ve středu stehen nedosáhne 74 °C. Zabere to něco přes 4 hodiny. Krůtu při pečení nepotírejte.

Exponovaná místa na krůtě chraňte alobalem
Týká se to konců křidélek a vrchní plochy stehen a prsou. V průběhu pečení je potřeba tahle místa hlídat, a pokud by hnědla rychleji, než je zdrávo, tak zakrýt kouskem alobalu.

Po upečení krůtu nechte odpočinout
Asi 30 minut, aby se v mase vyrovnaly teploty a aby se stihla rovnoměrně rozprostřít šťáva. Opravdu důležité, nejdůležitější! :)

Kůžičku můžete vykřupat i na konci
Pokud na konci nejste s barvou a křupavostí kůžičky přeci jen spokojeni, můžete ji dorazit v troubě na max nebo ještě lépe se zapnutým horním ohřevem.

Jako omáčku použijte kuřecí základ
Ke krůtě funguje naprosto bezvadně. Letos jsem připravil větší množství nezahuštěné verze a bylo to mnohem lepší než klasické velouté s moukou.

Dobrá omáčka je klíčová. Zvyšuje vnímání šťavnatosti masa, takže s ní můžete i částečně kompenzovat mírně vysušené maso.

Foto: Ondřej Lipár (díky)