Zápisník

Proč je blogger sprosté slovo?

Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.

Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.

Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.

Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").

Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.

Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.

Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/

Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.

Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.

Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!

Pečené papriky s oháňkou á la Casa Mono

Jen si to tu odložím na později, protože po dočtení recenze na Casa Mono jsem na ně dostal neuvěřitelnou chuť!

Perfektní průmyslové rajče, které nikdo nechce

Dlouhé čtení pro fanoušky rajčat. O odrůdě, která v sobě odolnost vhodnou pro supermarkety a chuť tradičních rajčat. Proč je nikdo nechce?

Kuře v remosce

Rýmičky i nachlazení se můžou jít zahrabat a všichni marodi vás budou blahořečit.

Moje nejoblíbenější a nejlenivější jídlo z remosky vůbec. Zvládnete ho vlastně i v situaci, kdy jste ten marod sám.

Na dno dávám plátky brambor, cibuli a trochu mrkve. Vše hodně osolit a udělat místo na kuře. To nechávám nesvázané (aby nebránilo zaklapnutí víka) a jen silně osolím uvnitř i venku.

Peču, dokud není hotovo. Sním a ze zbytků ještě udělám killer vývar. Comfort food!

Čtěte dál:
Recept na pečené kuře

Co se stopkami z cuket? Sníst!

Jak na to poradí šéfkuchařka Gabrielle Hamilton.