Zápisník

Naklepané okurky

Věděli jste, že se aroma a chuť se u okurek tvoří podobně jako palčivost u česneku? Tedy až v momentě, kdy dojde k narušení jednotlivých buněk? Já ne!

Ale mistři v New York Times na tohle téma vytáhli skvělou techniku – naklepané okurky.

O co jde?
Okurky se nejprve podélně rozčtvrtí, pak se na délku přepůlí a nakonec se semínky dolů podrtí plochou stranou nože (klidně i paličkou).

Okurky se pak zbaví semínek a nasolí se v cedníku (alespoň 15 minut). Pak už je můžete použít obvyklým způsobem. NY Times přidává k dobru tři super recepty –jeden čínský, jeden s jogurtem a krutony a jeden s tahini dresinkem (ten jsem právě zkusil a je parádní!).

Okurky mají po naklepání výraznější aroma a větší povrch, který lépe přijme zálivku. Nasolení jejich chuť dále zlepší a ještě jim trochu zpevní dužinu.

Program na jeden z posledních letních víkendů je myslím jasný. Paličku do ruky a hlavně se nebát!

2v1 aneb super-autentický víkend na Moravě

Chcete tip na skvělý víkend na výlet? Mám hned dva! Oba jsou plné vína a na Moravě. Jeden v Boleradicích, druhý ve Velkých Bílovicích.

1) Festival autentických vín na Moravě (Boleradice)
V pátek degustace a sklepy – Ota Ševčík, Zdeněk Vykoukal, Richard Stávek a Petr Koráb. V sobotu odpoledne pak degustace pohromadě – Strekov 1075, Kasnyik, Mátyás, Petr Koráb, Richard Stávek, Tomáš Čačík, Jiří Šebela (Dva duby), Válka, Koráb, Stávek, Ševčík a Vykoukal.

2) Putování po sklepech aneb Malý festival autentických vín (Čejkovice, Velké bílovice)
V pátek a v sobotu otevřené sklepy a degustace – Petr Kočařík, Jaroslav Osička, Dobrá vinice, Bogdan Trojak, Strekov 1075, Radek Varmuža, Milan Nestarec, Dalibor Osička a Radek Osička.

Ve verzi pro odvážné to teoreticky můžete vzít na jeden zátah a stihnout obojí. Autem je to podle map necelá půlhodinka.

Nikos na Krétě

Úžasné fotky a povídání o kultuře jídla na Krétě. Tohle si prostě musíte rozkliknout. Já bych jel hned!

Krétská pec (Xylófourno)
Kouzina E.P.E.

Ježkovy voči!

Na dění okolo značky Ježkův statek a prodejen Sklizeno se v nejnovějším článku podívala autorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá. Jako doplnění si můžete dát i komentář Michala Hromase Ve vlastní šťávě.

Nový článek ilustruje rozdíl mezi realitou a představou (viz fotogalerie), kterou o podobných výrobcích získávají zákazníci.

Na jedné straně krásné obrázky z fotobanky a na druhé běžný zemědělský provoz se všemi nefotogenickými zákoutími, které v takovém typu provozu bývají.

Tahle mezera mezi skutečným a virtuálním obrazem je fakt zbytečná a teď se ukazuje, že trhu neprospívá.

Článek znovu poukazuje i na pár konkrétních výrobků a jejich pozadí. Nově ale taky třeba na farmářské vepřové z Ecoproductu, kterým firma doplňuje sortiment hovězího bio masa z vlastní produkce.

Formálně je vše značené správně (maso nenese chráněnou známku pro bio výrobky), na obalu je ale název firmy, který obsahuje slůvko "eco" a hned vedle je webová adresa se slovním spojením "kvalita bio". Zákazník se tak může snadno splést a vzít si maso v domnění, že je v bio kvalitě (stejně jako hovězí z Ecoproductu). O tom co je to vlastně to "farmářské prase" ani nemluvím...

Je to všechno už vážně únavné a nikomu zúčastněnému to moc nezávidím. Věřím ale tomu, že se z toho dá snadno získat poučení do budoucna. A že to český trh s potravinami alespoň trochu posune.

Uvidíme. I když to teď tak možná nevypadá, já jsem stále optimista.

Konečně výstižná definice molekulární gastronomie

Hi, @Gachatz, here's that definition you were asking about. pic.twitter.com/4mZY3uN1Di

— Pete Wells (@pete_wells) 4. Srpen 2015