Zápisník

O plýtvání jídlem podrobně

Dejme tomu, že jste se o plýtvání jídlem doslechli někde z médií nebo teď v poslední době. Mediálně atraktivní podání aktivistů vám třeba úplně nesedlo (nic proti němu) a chtěli byste vědět víc.

Kam pro fakta? A kde pro nezkreslené informace o plýtvání jídlem celosvětově?

Já bych určitě vyrazil za Food and Agriculture Organization při UN. Mají téma odpadu zpracováné neuvěřitelně do hloubky (a věřím, že na práci mají i dostatečně hluboký rozpočet), plus z toho mají řadu výstupů.

Nejucelenější je asi příručka Reducing the Food Wastage Footprint, kde si můžete udělat dost dobrý obrázek o tom, jak vůbec odpad v jídle vzniká a jak se dá minimalizovat.

Nejstručnější a podle mě i nejnázornější je brožura Mitigation of Food Wastage, kde najdete 7 případových studií z celého světa.

Tam taky asi nejlíp vidět, že to není ani tak záležitost několika nadšených aktivistů, jako spíš složitá systémová věc, která vyžaduje investice, nasazení nových technologií i změny v legislativě (i proto to vždy půjde hooodně pomalu).

Také není vždy jednoduché rozhodnout, jestli se navrhovaná opatření vyplatí a jestli náhodou nebudou mít nějaký skrytý negativní efekt (enviromentální, ekonomický), který ve výsledku nadělá víc škody než užitku (např. spotřebování více zdrojů, než se ušetří).

Doporučuju to alespoň proletět (shrnutí od strany 46 je výstižné), není to vážně žádná sranda.

Na závěr čistě jen pro ilustraci hloubky problému si sjeďte Food Wastage Footprint – Full-cost Accounting o všech skrytých nákladech, které plýtvání jídlem způsobuje. Jsou to bambiliony.

FDA schválila GMO lososa ke komerčnímu chovu

Je to zlomový okamžik, protože zatím byly pro lidskou spotřebu schváleny jen rostliny. GMO Losos obsahuje geny pro rychlejší růst a je určený pro uzavřený farmový chov na souši (firma plánuje chovy v Kanadě a v Panamě).

Chovatelům by tak měl přinést hlavně vyšší hmotnostní přírůstky a možnost chovat lososa v uzavřených akvakulturách mimo oceán (s čímž souvisí i údajné nižší dopady na životní prostředí).

Nejedná se tedy o modifikaci, která by měla nějak měnit složení a vlastnosti rybího masa. Pro představu – běžný losos pro farmový chov dosáhne tržní velikosti zhruba za 3 roky, GMO losos dosáhne stejné velikosti během 16 až 18 za měsíců.

Losos se na americký trh dostane zhruba do dvou let. Bude hodně zajímavé sledovat, jak GMO losos uspěje v zemi, kde většina veřejnosti GMO potraviny odmítá. A kde se proti GMO potravinám staví i některé silné obchodní řetězce.

Úvaha a motivace k chovu takového lososa je ale docela jasná. Ryby jsou v konverzi krmiva na hmostností přírůstek několikanásobně efektivnější než suchozemská zvířata. A GMO losos tenhle poměr ještě dál zlepšuje.

Pokud vás to zaujalo, tady je článek o zdlouhavém schvalovacím procesu a všech politických tlacíh okolo. BTW, firma AquaBounty FDA poprvé oslovila už před 2O lety!

Nová inspirace na Prkýnku

Stir fry zcela bez ambicí a hlavně za pět minut hotový :) Hlíva, košťál z brokolice (neloupaný, jen natenko nakrájený) a černá ředkev (i se slupkou na mandolíně)! Kurde ;)) #prkýnko

Nová Bokovka v Dlouhé

Už jen kvůli Romanu Novotnému (který předtím šéfoval vínu v La Drgustation) to bude jeden z nejzajímavějších podniků s vínem v Praze. Nová Bokovka otevírá už zítra 20. listopadu. Nemůžu se dočkat na první návštěvu!

Jak na ten nejlepší zeleninový vývar?

Poradí David Kinch v rámci série od The Mind of a Chef. Tajemství tkví v přidání cizrny!