Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Tentokrát jsem kromě á la carte koktejlů (á 330 Kč) ochutnal i jejich degustační menu. Objednává se předem a stojí 990 Kč.
Najdete v něm 7 interpretací slavných koktejlů, které si Pavel Tvaroh vyložil zcela po svém. Přesnější než koktejl je ale spíš slovo jednohubka nebo amuse bouche. A vedle á la carte koktejlů jsou to spíš takové miniatury drinků (a ne vždy v kapalné fázi :).
Stejně jako plné verze koktejů jsou postavené na vtipu a hrátkách se smysly a očekáváním (znalost klasických kotejlů je výhodou, ale není zas až tak nutná).
Je to dost loterie, jestli vám tenhle styl sedne nebo ne. Když jsem o tom tak uvažoval, tak si myslím, že je určitě dost lidí, kterým to nebude sedět, nebo které takové pojetí baru dokonce i namíchne. Bar Lounge Bohemia je prostě hodně jiný.
Není tu klasická barová atmosféra – samotný bar je úplně potlačený (nesedí se u něj), interiér je dost svérázný a kontakt s barmanem se odehrává až u stolu, když hotové drinky prezentuje.
Všechno je tu navíc zcela podřízeno vizi šéfbarmana, takže host je tu vždy v otázce drinků postaven před hotovou věc. Podobně jako třeba v divadle tu není možné představení v půlce přerušit a trochu ho poštelovat podle představ diváků/hostů. Na Česko tuplem nezvyklé (a odvážné).
Mě samotného ale obě návštěvy bavily. Á la carte drinky mi přišly určitě jako větší sranda. Každý si objedná různý a když se to pak u stolu sejde, tak je to pěkná show. U degustace mi chyběla (nebo jsem ji zaspal) progrese a část chodů mě úplně minula.
Pokud se budete rozhodovat jestli půjdete, hodně záleží na tom, jak moc rádi objevujete novoty a jestli jste ochotní Tvarohovu hru přijmout a taky za ni zaplatit.
Zklamat se v Lounge Bohemia bude totiž možná stejně snadné jako se pro něj nadchnout. Tak jen, ať z toho není nějaké zbytečné mrzení... :)
To jste věděli, že se tu teď občas za barem mihne Adam Neubauer? :)
Je to docela šok zažít Lokál experience v Brně! A jsem děsně zvědavý jak to místní publikum přijme. Po první návštěvě těžko soudit, podrobněji to srovnám až se do Brna dostanu příště.
Hledal jsem si teď něco o syřidlech kvůli nově otevřené vege sýrárně Vegsýr. Ano, opravdu takový žánr existuje a celé je to postavené na použití alternativního syřidla, které se získává extrakcí z kultivované plísně.
Tradičně se živočišné syřidlo (chymosin) získává extrakcí z telecích žaludků. V poměru ke spostřebě sýra jsou ale malá telátka poměrně nedostatkové zboží, a tak si sýraři museli pořídit alternativní zdroj.
Současná produkce chymosinu je postavená na geneticky modifikovaných mikroorganismech (bakterie, kvasinky nebo plísně), do kterých byl přenesen telecí gen (ehm) pro tvorbu chymosinu.
Ty se pak v průmyslovém měřítku namnoží, chymosin se vyextrahuje a pročistí. Ve výsledku je pak naprosto shodný s chymosinem z telecích žaludků.
Čistě technicky je to dost dobrá ukázka GMO technologie v potravinářství, jejíž využití se schválilo různě po světě už cca v devadesátých letech. A v dnešní době je na takovémto syřidle postavena naprostá většina vyráběných sýrů (v US a UK okolo 90 % produkce).
Na obalech sýrů se GMO původ syřidla značit nemusí. Samotné syřidlo neobsahuje ani ň z mikroorganismů a stejně tak hotový sýr neobsahuje ani syřidlo.
Pokud si ale doma pěstujete strach z GMO, tak teda bacha i na sýry. Bu bu bu! GMO! Baf! :)
Související:
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO
Aneb uvažování spotřebitele pokrytce v kostce:
1) Když vidím v obchodě sekci se zlevněnými potravinami s prošlou trvanlivostí, považuji všechny zákazníky, kteří to kupují, za totální socky.
2) Pokud existuje technologie, která snižuje plýtvání živočišným proteinem a dokáže zvednout výtěžnost masové výroby (strojně oddělené maso), je to samozřejmě chemie a průmyslové zlo hodné odsouzení.
3) To samé s prodejnami, které efektivně distribuují potraviny s prošlou trvanlivostí. Vždyť je to přece hrozná věc. Mělo by se to zakázat!
Ok, trošku trollím, ale přišlo mi to jako zábava, dát to takhle vedle sebe.
Na jedné straně – aktuálně sexy boj proti plýtvání jídlem a na druhé – tradiční opovrhování potravinami nižší jakosti.
Inspirováno zkušenostmi z boje proti plýtvání jídlem z Dánska, kde se za 5 let povedlo snížit množství potravinového odpadu v domácnostech o 25 %.
Dánové na to šli primárně přes osvětové kampaně zaměřené na veřejnost a domácnosti, které jsou největším zdrojem plýtvání. Zemědělci, výrobci potravin a obchodní síť se připojili až postupně.
10. září 2015 12:09:41
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Zvažovaná vyhláška by po restauracích vyžadovala označení jídel, které v porci obsahují více než 2,3 g soli (což je denní doporučená dávka podle amerického úřadu FDA).
Hmmm. Kontroverzní, asi to neprojde, ale tipuji, že bude podobných tlaků přibývat.
Dovedu si představit skupinu zákazníků, kteří by tuhle informaci uvítali. Restauratéry na druhé straně by z toho ale klepla pepka.
A mít uprostřed degustačního menu přesnou informaci o tom, kolikrát jsem překročil denní doporučenou dávku soli a nasycených tuků? To tedy nevím, jestli je zrovna budoucnost, na kterou se těším... :)
Aktualizace – Vyhláška nakonec prošla. Pokud to někdo nesestřelí shora, tak bude v New Yorku platit od 10. prosince.
9. září 2015 18:09:23 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
