Zápisník

Boji proti plýtvání s jídlem fandím, ale...

Aneb uvažování spotřebitele pokrytce v kostce:

1) Když vidím v obchodě sekci se zlevněnými potravinami s prošlou trvanlivostí, považuji všechny zákazníky, kteří to kupují, za totální socky.

2) Pokud existuje technologie, která snižuje plýtvání živočišným proteinem a dokáže zvednout výtěžnost masové výroby (strojně oddělené maso), je to samozřejmě chemie a průmyslové zlo hodné odsouzení.

3) To samé s prodejnami, které efektivně distribuují potraviny s prošlou trvanlivostí. Vždyť je to přece hrozná věc. Mělo by se to zakázat!

Ok, trošku trollím, ale přišlo mi to jako zábava, dát to takhle vedle sebe.

Na jedné straně – aktuálně sexy boj proti plýtvání jídlem a na druhé – tradiční opovrhování potravinami nižší jakosti.

Inspirováno zkušenostmi z boje proti plýtvání jídlem z Dánska, kde se za 5 let povedlo snížit množství potravinového odpadu v domácnostech o 25 %.

Dánové na to šli primárně přes osvětové kampaně zaměřené na veřejnost a domácnosti, které jsou největším zdrojem plýtvání. Zemědělci, výrobci potravin a obchodní síť se připojili až postupně.

Blackdog Cantina

Je fakt těžké odolávat otupění, když se většinu doby prodíráte podniky v naladění ať se to alespoň dá jíst" a restaurace jsou vám doporučovány s větou "není to úplně špatné". Na druhou stranu je ale obrovská úleva, když jednou za čas narazím na objev, u kterého si tohle všechno můžu s klidem odpustit a užít si to hlavní — dobré jídlo. Minule to bylo "Sansho, dnes to bude víkendový objev — bistro Blackdog Cantina.

Ve varu — útěk na statek

Trpíte únavou ze stříbrného plátna? Mám pro vás terapii. Utečte na statek! :)