Zápisník

Boji proti plýtvání s jídlem fandím, ale...

Aneb uvažování spotřebitele pokrytce v kostce:

1) Když vidím v obchodě sekci se zlevněnými potravinami s prošlou trvanlivostí, považuji všechny zákazníky, kteří to kupují, za totální socky.

2) Pokud existuje technologie, která snižuje plýtvání živočišným proteinem a dokáže zvednout výtěžnost masové výroby (strojně oddělené maso), je to samozřejmě chemie a průmyslové zlo hodné odsouzení.

3) To samé s prodejnami, které efektivně distribuují potraviny s prošlou trvanlivostí. Vždyť je to přece hrozná věc. Mělo by se to zakázat!

Ok, trošku trollím, ale přišlo mi to jako zábava, dát to takhle vedle sebe.

Na jedné straně – aktuálně sexy boj proti plýtvání jídlem a na druhé – tradiční opovrhování potravinami nižší jakosti.

Inspirováno zkušenostmi z boje proti plýtvání jídlem z Dánska, kde se za 5 let povedlo snížit množství potravinového odpadu v domácnostech o 25 %.

Dánové na to šli primárně přes osvětové kampaně zaměřené na veřejnost a domácnosti, které jsou největším zdrojem plýtvání. Zemědělci, výrobci potravin a obchodní síť se připojili až postupně.

Jak se napít whisky ve vesmíru?

No jo, mikrogravitace umí člověka pozlobit. A asi nejen při napití. Co třeba taková kocovina ve stavu beztíže? Úplná pohodka asi ne.

Ale to jsem se zakecal. Ballantines opravdu zasponzorovala výrobu sklenice na whisky do vesmíru a docela na tom zamakali.

Jak to funguje?

Na dně sklenice je vypouklý vroubkovaný povrch, který přidrží špolouchanec whisky na dně i bez přítomnosti gravitace (zafunguje totiž povrchové napětí).

Ze dna si pak kosmonaut (znalec) whisky ucucne spirálovitým brčkem, které je zamontované do stěny sklenice.

Fakt fikané a ve skutečnosti ještě složitější!

Celé je to samozřejmě vytištěné na 3D tiskárně – z průhledného plastu a ze zlata. Jak jinak, že jo.

BTW, nebojte – espresso už je pořešené. A ještě bonus, čistě pro potěchu oka – umění na dně sklenice od whisky.

Tuhá bitva o veganskou majolku

Zajetý potravinářský průmysl reaguje na rostoucí popularitu Just Mayo dost agresivně a brání se všemi dostupnými prostředky, včetně ne zrovna poctivé PR kampaně.

Veganská náhražka majonézy Justy Mayo je vyrobená z řepkového oleje a místo vaječného žloutku obsahuje proteiny z hrachu.

Je tedy bez vajec, bez cholesterolu, bez lepku i bez laktózy. Takže vlastně o majonézu už vůbec nejde.

Což hodně vadí přímé konkurenci (zejména v Unileveru z toho mají špatné spaní) i regulátorům (americký úřad FDA žádá přejmenování výrobku).

Firma Hampton Creek úplný svatoušek asi nebude. Nicméně je hodně zajímavé sledovat situaci, kdy se inovatitvní produkt dostává z okrajových krámků se zdravou výživou do mainstreamu.

Sám proti inovacím v téhle oblasti vůbec nic nemám. A pokud se podaří dostat na trh potraviny, které umí nahradit maso a současně vycházejí pouze z rostlinných proteinů, tak jedině fandím.

Samozřejmě ale za předpokladu, že budou chutné a kulinárně zcela samostatné. Což se zrovna u Just Mayo (alespoň podle odezvy na trhu a reakcí zákazníků) zatím dost daří.

Über-brokolice, která jednou ovládne svět

Tahle se dělá globální zeleninový byznys. A pozor – není to brokolice GMO, ale brokolice vzniklá běžným šlechtěním. I tak ale trochu strašidelné...

Jancis Robinson on wine experts versus amateurs

Role kritiků v době sociálních médií. Jancis Robinson je jako vždy skvělá.