Hodně svérázný servis a to nemyslím v dobrém. K tomu dost obskurní prostředí (zděděné po restauraci Alchymist) jako z nějakého filmu (béčkový horor na starém italském zámku?).
K průzkumům nových podniků to prostě patří a občas se to sejde. Člověka pak už ani nepřekvapí finální rána do vazu v podobě nepovedeného jídla. V San Carlo ale jídlem všechno obrátili a na konci návštěvy jsem odcházel s tím, že bych se klidně vrátil.
Proč? Dělají tu totiž opravdu povedenou neapolskou pizzu.
Byla upečená bleskovou rychlostí. Měla nádherně vyběhlou a nadýchanou střídku v okrajích a krásnou kůrku plnou puchýřů. Uprostřed pak šťavnatý střed s dobrou náplní. Tý jo. Až je mi líto té ošklivé fotky ve tmě.
Lepší než Le Pizze di Frankie? Ano.
Lepší než Albrecht street food circus? Určitě.
Lepší než Pizza Nuova? Myslím, že také ano.
Ta úplně nejlepší neapolská pizza asi ne, ale v Praze jsem zatím neviděl nic lepšího. A dost bych si přál, aby se v Praze podobně udělaná pizza šířila víc.
Pro představu přidám i ceny, nebyly vůbec marné – margherita (175 Kč), marinara (195 Kč), buffalina (255 Kč). Poměrem k výkonu dost fajn.
Mimo výživného barokního interiéru mají i krásnou zahradu. Takže pokud to stihnete ještě za tepla, jděte ven. Škoda, že jsem o nich nevěděl dřív.
A samozřejmě platí – pokud jste v Praze měli lepší neapolskou pizzu, budu vděčný za tip. Nějak mě ty puchýře začaly bavit! :)
22. září 2015 00:09:00
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.
Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.
Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.
Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.
Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).
Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).
31. leden 2016 11:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.
Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.
Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?
Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?
30. leden 2016 13:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.
Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?
Delší čtení na víkend! :)
Související:
Co to je CRISPR?
Jak asi. Jako profík! Viz 2 hvězdy pro Per Se.
To our Guests:At all of our restaurants, in our kitchens and dining rooms, we make every effort to provide you with...
Zveřejnil(a) Thomas Keller dne 27. leden 2016