Běží už vlastně něco málo přes týden, zatím jsem to ale spíš tutlal a pouštěl jen pomalu. Teď už si ale adresu Prkýnko.cz klidně rozklikněte. Začínáme! :)
Co je Prkýnko?
Prkýnko je místo pro všechny domácí kuchaře, kteří by chtěli vařit častěji se zeleninou a podle sezóny. Intuitivně a bez složitých receptů.
Na jednom místě dostanete všechno co potřebujete pro každodenní pohodové vaření. Naučíte se základy a zamilujete si i ty nejobyčejnější suroviny.
Proč Prkýnko?
Protože mi něco takového strašně moc chybělo! Kdybych při svých začátcích s vařením věděl všechno, co je teď na Prkýnku, obrovsky by mi to usnadnilo život.
Pořád mi přijde, že to u nás se zeleninou moc neumíme a proto to chci změnit.
Co tam najdu?
V prvé řadě úžasné sezónní suroviny. Jak je nakoupit a jak je uvařit tak, abyste si k nim našli cestu. Začínáme pomalu a s úplným základem, v průběhu roku ale projedeme všechny sezóny a pěkně to zaplníme.
Vedle surovin jsou na Prkýnku i základní stavební kameny vaření – techniky. Pokud jim porozumíte, získáte v kuchyni sebevědomí a osvobodíte se od otrockého sledování receptů.
Poslední, ale možná nejlepší, jsou inspirace. Místo pro všechny, kteří rádi sdílejí svoje kulinární nápady. Můžete se tu pochlubit se svými jídly a zároveň nabrat inspiraci pro vlastní vaření.
Můžu se přidat?
To si piště, že jo! Začínáme s Instagramem, který si s Prkýnkem snadno propojíte, abyste mohli sdílet a ukládat svoje jídla. Vyzkoušejte si to klidně hned teď!
Pokud Instagram nemáte, dá se snadno nainstalovat na mobil. Anebo vydržte, později přidám samostatné sdílení.
Partner Prkýnka
Makro podpořilo Prkýnko ve fázi, kdy ještě ani nebylo pořádně na světě. Mají blízko ke gastronomii i ke kvalitním surovinám, takže je to pro mě děsně snadná spolupráce. Díky jejich podpoře budu moct Prkýnko rozvíjet podle svých představ.
A stále chladíme – espresso na ledu.
10. srpen 2015 20:08:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Chladíme – espresso tonic s ledem.
10. srpen 2015 20:08:10
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Vlevo nahoře a vodorovně hadovka. Vlevo dole a na stojáka je svačinka, úplně vpravo a největší je okurka polní (salátová). Uprostřed hladké i pichlavé nakladačky a mezi nimi buclaté okurky na kvašáky.
To je bohatství, co? :)
10. srpen 2015 20:08:04
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Poprvé jsem zkusil jejich ledovou irskou (100 Kč). V neděli odpoledne a místo dezertu po obědě myslím tak akorát.
Oproti klasické irské se sice ztratí kontrast mezi teplou kávou a smetanou, což drinku malinko ubere. Sametovost a propojení s whisky ale zůstane, takže to má pořád docela smysl. V zimě si ještě řekneme... :)
9. srpen 2015 20:08:28
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva, ale jeden z těch případů, kdy jsem nad tím musel dlouho uvažovat. A na doporučení pro výlet vyloženě za jídlem bych taky dost váhal.
Dvůr jsme dnes zkusili ve čtyřech lidech na oběd a polovina jídel byla spíše s rozpaky. Samotné místo je fakt moc pěkné a posezení venku nemělo chybu. Obsluze v tomhle vedru opravdu nezávidím (a obdivuji), tady to ale vázlo, i když jsme byli zrovna jako jediní hosté.
Na začátek jsem měl třeba úplně skvělé a osvěžující gazpacho (65 Kč). Na hlavní potom ale bok z mladého selete (325 Kč), který jsem ani nedojedl. S bůčkem i tučnými jídly nemám problém (ehm, spíš naopak :) a třeba selečí ve Story je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.
Tady bylo maso ze sous vide pěkně měkké, ale bez vykřupané kůžičky, takže děsně monotónní, bez kontrastu. K tomu ne moc vyvedená omáčka, povadlé bramborové krokety a hrudkovité cibulové pyré. No – nebyl jsem z toho moc nadšený.
Ostatní spolustolovníci na tom byli podobně – jeden chod fajn (třeba chobotnice s chorizo marmeládou – mňam!), druhý zas mimo (mrkvový krém). Celkově tedy 50:50 a to u výletních míst není moc dobrá motivace vyrazit.
Pár dobrých referencí jsem slyšel a třeba jsem je jen zastihl ve špatný den. Jestli jste tam udělali výrazně odlišný zážitek, dejte vědět.
9. srpen 2015 20:08:10
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku