Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

Špagety v kornoutu

Amíci na to zase kápli. Proč jíst špagety z talíře, když si je můžete v klidu nandat do papírového kornoutu. Aha! Samozřejmě je to jen obyč kravina, ale jako publicita pro hospodu dobrý.

Vlastní hřiby na zahradě? Teoreticky prý ano

To jsem netušil, že vůbec jde, tak si to tu jen odkládám pro každý případ. Firmu, která by se tím pořádně zabývala, jsem ale zatím nenašel.

A nejsem si ani moc jistý, jak to bude fungovat v našich podmínkách. Člověk si sice může vysázet již naočkované stromky, nemá ale žádnou záruku, že se naočkovaná houba uchytí a že ji nevytlačí houby původně zabydlené.

Nejlepší období pro patizovny

Patizony jsou jedlé i v těch klasických velikostech, kdy mají něco mezi půl kilem a kilem. Tyhle malé patizonky do deseti patnácti čísel jsou ale vzácná sezónní specialita.

Málokdo je totiž v téhle velikosti prodává a to období, kdy jsou jen takhle malé je hodně krátké. Jestli je uvidíte, určitě nezaváhejte a naberte si.

Zapomeňte na dlabání a zapékání a přistupujte k nim v kuchyni jako k cuketám. Z krátkých tepelným úprav grilování a prudší opékání na pánvi. Z delších (a vcelku) braising (i konfit ve voňavém oliváči). Hlavně se jich nebojte. Jsou úžasně slaďoučké a je velká škoda je nezkusit!

Konec jedné éry

Skvělý text o ideologiích, které zamořují politiku okolo jídla. Konvenční, bio, lokální, proti GMO – vyberte si.

To nekončící betonování názorových zákopů je už fakt docela nuda. A v debatě okolo jídla a zemědělství v US se to už alespoň trochu začíná otáčet směrem k racionálním a realistickýcm úvahám.

Aneb, kde jsou ty časy, kdy měl člověk v ruce poprvé knihu od Michaela Pollana. Cha cha!