Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

Créme z Dobré Vinice

Letošní bublinkatý objev – Créme de Ryzlink rýnský 2013 z Dobré Vinice (399 Kč u Winegeeka). Bubliny v lahvi s korunkovým uzávěrem, kde si postupně dokváší. Zlatavé a lehoulince zakalené. Nenafrněné, super zábavné a ohromně pitelné (ne nijak vulgárně). Ani jsem se nemusel bránit tomu sugestivnímu názvu. Krémace!

Nevím kolik toho je, ale moje dvě lahve už jsou dávno fuč. Stejně jako předchozí Créme de Pinot Noir 2012 to asi velmi rychle nabere podpultový charakter. Tak to plz neprokoučujte!

Topinambury na plotně

První pokus podle kuchařky Relæ - grilované topinambury. Celkem 20 minut přímo na plotně a sem tam otočit. Voní jako brambory z ohníčku, uvnitř jsou téměř krémové a sladké. Ve full verzi jsou ještě potřené beurre noisette a citronovým pyré. Na to si troufnu až příště.

Espro Press

Ještě jedna hračka zpod stromečka – french press na steroidech. Místo hrubé síťky v pístu to má dva jemné filtry a těsnění okolo. To celé v nerez nádobě s dvojitou stěnou pro udržení teploty. U nás tenhle kanadský vynález zatím není moc k vidění, frčí spíš na severu. Tak jsem děsně zvědavý. Od zítřka začínám testovat!