Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

The Geometry of Pasta
Hledal jsem si annellini a přitom jsem našel tohle!

Petice za zachování trhů na Náplavce
Tak tohle je opravdu nešťastné. Trhům na Náplavce hrozí v roce 2015 přesun za železniční most a zkrouhnutí využitelné plochy skoro o 1000 m2. Nové místo pro trhy je nevhodné i dispozičně – je užší, má méně prostoru pro auta trhovců a nedostatečnou elektrifikaci pro chlazení potravin. Pokud jste trhy zažili v provizoriu při konání velkých víkendových akcí, tak asi tušíte, jak by trhy v takové podobě dopadly.

Vycházím jen z materiálů, které jsou přiloženy k petici, tak snad je to celé jen jeden velký omyl nebo důsledek špatné komunikace. Hodnota trhů je podle mě pro Prahu (a Náplavku) nevyčíslitelná a ze strany města určitě zasluhují podporu a nikoliv tlak opačným směrem. Vzít hlavního tahouna pozitivních změn na Náplavce a takhle ho vytrestat? Nechápu.

Aktualizace (21. prosince 2014)
K požadavkům petice se vyjádřil Daniël Hagen (správce Náplavky) v tomto komentáři na Facebooku. Celou Koncepci pražských břehů, ze které změny vycházejí, najdete zde. Těsně před svátky je to nešťastně vyhrocený spor.