Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

Dá se to ;) via @sanger_foodblog

Předvánoční zamyšlení nad chlebem

O chlebu krásně a s nadhledem, což je u nás, netuším proč, docela vzácné. Taky trochu o propasti mezi profi a domácími pekaři, která je úplně zbytečná a umělá. Jo!

Pokud neznáte, přidejte si Žitné centrum do záložek. Skvělý zdroj odborných informací o žitě a českém chlebu vůbec.

Co to má jako být?
Zápisník pana Cuketky? A co blog? To zápisník není? Nebojte, hned vysvětlím!

Na novém zápisníku, který najdete na adrese zapisnik.cuketka.cz budou krátké zápisky a rychlý obsah, který jsem doteď dával spíš na sociální sítě. Postřehy, kulinární objevy a krátké poznámky ke všemu co mě zaujme.

K tomu agregátor mých návštěv ze Scuku a sem tam nějaká fotka dobrého jídla a pití. Vše opravdu minimalisticky a rovnou z kapsy. Tak akorát, abyste tu mohli nakouknout parkrát za týden co je u mě nového a dobrého.

Starý blog vedle toho pojede normálně dál. Jen ho budu používat na delší psaní a recepty, které mají menší frekvenci. Strašně moc se těším! :)

Hana Michopulu má recht

Mrkněte na rozhovor Martina Veselovského s Hanou Michopulu na DVTV. Jak se poslední dobou debata o jídle nechala strhnout hysterií okolo televizních šéfkuchařů, tak tohle by nemělo zapadnout.

Péče státu o veřejné zdraví, prevence, výživa, kulinární výchova – o tyhle základy se populární kuchařky a TV šéfkuchaři otírají fakt jen okrajově.