A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.
Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.
Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.
Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.
Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.
Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?
Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.
Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.
Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.
Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change
Rozhovor s Lenkou Sedláčkovou, první držitelkou titulu Master of Wine. Spousta peněz, času a velká dřina!
16. březen 2016 10:03:32 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jarní sezóna pomalu postupuje a s ní příchází i první jarní houby. Smrž, kačenka, čirůvka májovka...
Moc rád bych tyhle sezónní poklady zachytil na Prkýnko, mám s tím ale dost problém, protože jsem jarní houbař úplně na prd... :))
Pokud se ale v jarních houbách vyznáte, nedělá vám problém je všechny sehnat a zabýváte se jejich sběrem a prodejem – dejte mi prosím vědět.
Koupím smrže, kačenky, čirůvky májovky (a případně i další chutné jarní houby). Super čerstvé a v perfektním stavu pro focení. Také v přiměřeném množství, aby se daly pohodlně nafotit a otestovat při vaření (cca 1- 2 kg?).
Vše v rámci Prahy a pokud to bude šlapat, tak klidně i po zbytek roku. Tady je na mě kontakt.
15. březen 2016 10:03:45
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Včera jsem na Prkýnko vysázel další jarní aktualizaci a přidal ředkvičky. Jsme na ně sice zvyklí celoročně, na jaře ale bývají úplně nejlepší.
Kromě základních rad jsem dal ředkvičkám do vínku i tipy méně tradiční zpracování. Naučte se je krájet a zpracovávat i s natí, nebojte se je zkusit v teplé úpravě a hlavně si připravte moje patentované ředkvičky v teplém másle.
Ty jsou totiž úplně nej. A jestli má být růžičková kapusta na zádíčka, tak ředkvičky jedině v soleném másle! :)
14. březen 2016 17:03:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vidím to prvně, ale docela mě to zaujalo. Místo zvýšených záhonů nebo kontejnerů s hlínou použijete prostě balíky slámy.
Před pěstováním se pořádně zalejou a přihnojí. Okolo se dá nějaká opora pro rostliny a můžete jít na to.
To budu asi muset zkusit, co? :) Mrkněte na podrobný návod!
12. březen 2016 18:03:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku