Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

V Karlíně otevře kavárna se zmrzlinovými sendviči

Když jsem o zmrzlinových sendvičích minule psal, fakt jsem o tomhle nevěděl. Přísahám!

Ale podle všeho to vypadá, že se v Karlíně brzy otevře nová kavárna, která se právě na zmrzlinové sendviče bude zaměřovat.

Sice asi ne na ty moje české, vysněné, ale spíš na klasiku se sušenkou. Odhadované datum otevření je okolo 20. března, na adrese Křižíkova 197/37.

Velké kavárny bez rezervace?

Doubleshot včera ohlásil, že ve svých kavárnách Místo a Můj šálek kávy ruší rezervace na víkend. Část hostů je (alespoň podle komentářů) nadšená a část se naopak tomuto kroku diví.

Má to samozřejmě svoje pro a proti. Bez rezervací je v obsazenosti kavárny méně hluchých míst, kdy na své hosty čekají prázdné stoly s rezervační cedulkou (plus případy opožděných/zrušených rezervací). Pro náhodné příchozí, kteří se chtějí zastavit jen "na jedno", taky vrůstá šance, že se na krátkou návštěvu vmáčknou.

U živých a rušných podniků, kde je vysoká obrátka hostů, mi tohle dává smysl a podle mě to i atmosféře podniků prospěje.

Problém je jen s návštěvami, kdy se na volné místo v podniku potřebujete spolehnout (ochodní schůzka, větší návštěva např. na snídani s rodinou). Tam už ten komfort bez rezervace bude chybět. A problémy můžou nastat i hosty, kteří se budou v podniku při čekání na místo nevhodně hromadit, nebo se budou o volné stoly hlásit nějak nevybíravě. Tohle ale vnímám jen jako drobné problémy, které dokáže obsluha snadno zkorigovat, a na které si hosté snadno zvyknou.

Jsem docela zvědavý, jak to bude v obou podnicích fungovat a jestli se to nějak na zážitku v podniku projeví.

Typický český host je totiž hodně konzervativní a moc se mu bojovat o místo nechce. Natož třeba čekat ve frontě, jak je to zvykem ve spoustě jiných zemí (český podnik s pravidelnou frontou si snad ani nevybavím).

Jak to máte vy? Raději si počkáte a zabojujete? Nebo chcete raději pokaždé jistotu a rezervaci?

Výzva pro sezónu 2016? Pořádný český zmrzlinový sendvič!

Možná už jste zaznamenali, že teď ve světových médiích koluje zmrzlinou plněný trdelník. A samozřejmě, že je to jako na potvoru – ze všech úžasných českých zákusků, jde nejvíc vidět tahle šílenost. Co už teď ale naděláme, že... :)

Já si přitom myslím, že udělat pořádný zmrzlinový sendvič, kde je jako pečená báze něco českého tradičního, by nemuselo být vůbec marné.

Vidím to úplně v živých barvách – laskonky s lískooříškovou, větrníčky se soleným karamelem, čokoládové špičky s čokoládovou, věněčky s vanilkovou, mini kremrole s jahodovou nebo rakvičky se smetanovou...

Tý jo. Dalo by se v tom fakt vyblbnout. Hlavně kremrole, laskonky, větrníky a věnečky jsou pro zmrzlinovou náplň skoro jako dělané.

Taková pěkná výzva na letní zmrzlinovou sezónu 2016, co říkáte? Já bych na ně byl první ve frontě.

Nebo je to už moc a zmrzlina do českých zákusků nepatří? Nejsem si jistý. Já bych určitě neodolal... :)

P.S.: Foto je těsně vedle, ale opravdu jenom těsně. Choux z Votre Plaisir se slaným karamelem. Tomu bych ve zmrzlinové variantě určitě neřekl ne! :)

Související snění:
Vlašák je předurčen k oživení

Skotský pivovar BrewDog zveřejnil svoje receptury

Od minulého týdne si můžete stáhnout podrobný technologický postup na 215 piv ze sortimentu pivovaru BrewDog.

Obří katalog s recepty obsahuje podrobný postup i detailní složení včetně použitého typu sladu a chmele.

Vše dali ven bez jakékoliv bariéry a úplně zdarma. Pro zkušené domovarníky a klidně i pro konkurenci. To je všeobecně u výrobců piva či potravin dost nevídaná otevřenost. Zákonem dané složení nebo PR střípky, které zaní při propagaci výrobků, to je většinou to jediné co běžně uvidíte.

Pro BrewDog je to samozřejme i perfektní příležitost ke zviditelnění, které teď určitě hodně potřebují. Loni totiž spustili projekt privátního financování svého růstu, kdy do firmy zvou drobné i úplně nejdrobnější podílníky. Tak jako tak – pozornost zaručena.