Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?