A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.
Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.
Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.
Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.
Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.
Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?
Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.
Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.
Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.
Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change
V českém kole, které proběhlo tento týden se vařila dvě jídla na téma jelení hřbet a jeseter. Finalista se pak utká s dalšími 20 šéfkuchaři v evropském kole, které bude v květnu v Budapešti.
21. leden 2016 16:01:22
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Už přespříští víkend to začne – národní kolo baristické soutěže Barista roku 2016. A i když je akce primárně určena pro odbornou veřejnost, tak i pro laickou veřejnost se tam něco najde.
Mimo hlavních soutěží, kde se spolu utkají nejlepší baristé z Česka, tam bude i super degustační program.
15 pražíren bude prezentovat svoji nejlepší kávu – na filtru a střídavě i na espresso baru. Takže pokud chcete ochutnat spoustu skvělé kávy na jednom místě, neváhal bych (vstupenky jsou od 220 do 440 Kč).
21. leden 2016 11:01:15
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Je to přelomová aktualizace po 21 letech, která vychází ze spolupráce s výzkumnou organizací World Coffee Research.
Nový nástroj SCAA Coffee Taster's Flavor Wheel dává všem profesionálům z oboru sjednocenou a vědecky podloženou mapu chutí, které se mohou v kávě vyskytnout.
Chutě (v češtině přesněji kombinace chuti a vůně) jsou seřazeny podle vzájemné blízkosti a jsou rozděleny do tří vrstev podle hloubky rozlišení. Vše vychází z publikace WCR Sensory Lexicon, systematické práce degustátorů a následné statistické analýzy (vše za cílem seřadit deskriptory z lexinou podle vzájemné blízkosti do skupin).
Materiál je venku zdarma. Všechny chutě a vůně si navíc můžete s pomocí lexikonu reprodukovat na referenčních vzorcích (Američané jsou ovšem ve výhodě, protože občas jako reference slouží běžné potraviny v americké obchodní síti).
Zní to asi dost nudně. Pro kávu je to ale opravdu velký progres, který by měl zlepšit vzájemnou komunikaci v kávovém světě. Už to sjíždím!
20. leden 2016 14:01:54
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tichých stížností na postup úředníků jsem od provozovatelů slyšel nespočet. Jen výjimečně se ale dostanou takhle na veřejnost.
Bistro banh-mi-ba si prostřednictvím petice stěžuje na zvláštní postup MČ Praha 1, která jim týden po otevření vypověděla nájem bez udání důvodu.
Neznám detaily, ale přijde mi to jako dost podivný postup. Jsem zvědavý na reakce i rozuzlení (jestli nějaké nastane). Pokud má podnik pocit, že je v právu, tak je jen dobře, že začal bránit.
Aktualizace (25. ledna 2016)
MČ Praha 1 reaguje na stížnost bistra ve veřejném vysvětlení svého postupu. Pokud vás dění okolo banh-mi-ba zaujalo, přečtete si jejich celé vyjádření.
Aktualizace (4. února 2016)
Ještě jedno kolo – tentokrát nové vyjádření bistra banh-mi-ba.