Zápisník

pana Cuketky

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

15. říjen 2015 17:10:07 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Zachraňte planetu, nejezte maso

Ale jako vždy – ono to bude asi o dost složitější, než se zdá.

Když se totiž přepočte doporučovaná pestrá dieta plná zeleniny, ořechů a mořských ryb na použité zdroje (energii, vodu, skleníkové plyny), tak to v reálu žádnou úsporu nepřináší (oproti klasické a méně pestré dietě s redukcí spotřeby).

Je to jen jedna studie a jedna série výpočtů. Zas tak kontraintuitivní to ale není. Řada moderních potravin pro býložravce opravdu snese v náročnosti srovnání s produkcí masa. Klíčová tedy určitě bude druhová skladba a způsoby produkce.

Jídlo zdravé, pestré, dostatečně kalorické, cenově dostupné a ještě k tomu enviromentálně nenáročné? Pořád dost náročný rébus a do budoucna možná i silný bolehlav...

Čtěte dál:
Is Eating Lettuce Really Worse For The Environment Than Eating Bacon?
Why That Study About How Vegetarians Are Killing the Environment Is Ridiculously Wrong

15. prosinec 2015 17:12:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The Top New Food Words for 2015

Climatarian, cusinomane, piecaken? Aneb nová anglická slova v jídle za rok 2015. Foodie je vedle toho už naprostá vykopávka.

15. prosinec 2015 12:12:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Sloe gin čili trnkový likér

Včera jsem v průběhu orienťáku udělal dokonalý úlovek a nasbíral jsem plnou kapsu planých trnek. V UK z toho vždycky na podzim dělají sloe gin – sladký macerát trnek v ginu, což mě tedy vždycky děsně lákalo.

Koukl jsem na pár receptů a propočítal to na posbírané trnky. Dávají se zhruba 4 díly ginu, 2 díly trnek a 1 díl cukru. Trnky by měly být vyzrálé, přejité mrazem (stačí noc v mrazáku) a naříznuté, aby se dobře vylouhovaly. Vše se spolu uloží do lahve a nechá pár měsíců v chladu a temnu. Mně to vyšlo cca na 400 ml ginu a cukru jsem dal jen poloviční množství.

Teď už mám naloženo, zašpuntováno, uschováno. Po novém roce se na to pořádně mrknu.

Jestli děláte něco podobného, dejte vědět. Ještě se mi tu válí košík plný mišpulí a nějaký destilát doma taky ještě najdu.

Aktualizace:
Sloe gin po týdnu macerování

13. prosinec 2015 16:12:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nové recepty!

Po roce s novým zápisníkem jsem se konečně dostal i k receptům. Připravil jsem pro ně novou adresu recepty.cuketka.cz, kde najdete archiv starých receptů i ty úplně nové.

Recepty teď dostaly krásný nový formát, kde se s nimi budu moct opravdu vyblbnout. A jako první si můžete projít recept na vanilkové rohlíčky.

Hned na začátku roku 2016 představím ještě jednu novinu. A spousta vylepšení poputuje i směrem k Prkýnku, kde vás čekají hlavně nové vymakané isnpirace. Nemůžu se dočkat! :)

12. prosinec 2015 18:12:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Topinambury jsou na Prkýnku!

Jestli je ještě neznáte, určitě se s nimi naučte vařit. Na trhu bývají od podzimu až do jara. A to se v zelenině počítá každé zpestření.

11. prosinec 2015 10:12:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další