Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.
IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.
Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).
Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.
Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.
Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.
Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.
Co tedy víme jistě?
Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.
Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.
Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.
Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.
Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds
27. říjen 2015 17:10:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Vzpomínáte na ztracené vajíčko, význam čerstvosti a fintu na tekutou partii bílku? Tak tady je do zásoby ještě jedna finta á la Julia Child. Chytré!
10. duben 2015 14:04:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Je skvělé vidět jak se cider a cidre rozlízá po česku. Fandím ohromně a doufám, že to nakopne k aktivitě další české výrobce. Jabka máme v genech!
9. duben 2015 16:04:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Chcete recept na nejlepší svačinu? Játrovka ve střívku z Naše Maso (278 Kč za kg) a český chleba z Pizza Nuova (80 Kč).
Z té trojice chlebů, které tam teď mají, mi ten z pece chutná nejvíc. Voní trochu kouřem a na dolní kůrce je umazaný od popela. Nebývá úplně vždy, takže doporučuji se speciálně po něm popídit. A k té lehce zauzené paštice sedí jak přišitý.
9. duben 2015 13:04:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Kalifornie v poslední době zažívá extrémní sucho, které nutí stát k zavádění nových regulací a k přísnému hlídání spotřeby vody.
80 % vody jde do zemědělství, takže není divu, že se teď probírá horem dolem náročnost jednotlivých potravin na vodu.
Mezi nejnáročnější potraviny patří tradičně maso (popř. mléko a vejce). Na kilo potraviny živočišného původu je totiž potřeba o řád víc rostlinného krmiva (v Kalifornii např. vojtěška). Ve výsledku tak na 1 kg hovězího masa potřebujete zhruba 15 tísíc litrů vody.
V Kalifornii je ale problematická i produkce mandlí a ořechů (4 l vody na mandli a desetina z celkové kalifonské spotřeby), která v posledních letech raketově rostla (Spojené státy jsou teď největší producent mandlí na světě).
Šťavnatý steak, raw dortík i to lactose-free almond lattéčko má holt nějakou cenu (a paradoxně ne jen v penězích).
V Kalifornii teď zažívají něco, o čem odborníci hovoří už delší dobu celosvětově. Není co závidět. Bude ale zajímavé sledovat, jak bude na drastické omezení zdrojů reagovat tamní zemědělství a potažmo celá společnost.
Jak jsou potraviny náročné na vodní zdroje:
Kalkulačka vodního foodprintu
Tabulka spotřeby vody u základních potravin
The Thirsty West: 10 Percent of California’s Water Goes to Almond Farming
HLEDAT
