Zápisník

pana Cuketky

Maso a rakovina – jak se zorientovat?

První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.

IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.

Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).

Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.

Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.

Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.

Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.

Co tedy víme jistě?

Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.

Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.

Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.

Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.

Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds

27. říjen 2015 17:10:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Na lovu lanýžů

Šílený. Ale nemám ani psíka, ani lanýžový les. Navíc se musí vstávat za tmy!

10. únor 2015 20:02:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Síla přírodní fermentace aneb jak být kvasič domácí

Fousáč, pankáč a vrchní krotitel mikrobů – Sandor Katz má konečně knížku v češtině! Pokud vám to jméno nic neříká, nic se neděje, mile rád napravím.

Sandor Katz je americký autor a propagátor domácího kvašení. Jeho kniha Wild Fermentation vyšla poprvé v roce 2003 a od té doby má na kontě tisíce blázněných pomatenců, kteří se s nadšením vrhají do kvasného dobrodružství v domácích podmínkách.

U nás knížku pod názvem Síla přírodní fermentace vydala Grada a o překlad se postarala Zuzana Ouhrabková, kterou určitě dobře znáte z blogu Zkvašeno. Málokdy má kniha štěstí na překlad přímo od erudovaného nadšence.

Jsem zatím v půlce. Stihl jsem projet úvod do kvašení, kvašenou zeleninu, luštěniny a velkou část z mléčného kvašní. Čekají mě ještě obilniny, chléb a všechno co teče (těším se hlavně na octové kvašení).

Katz dobře mixuje vědecký základ, historický kontext i rady z praxe. Navíc tak hezky nadšenecky, že máte hned chuť všechno zkusit. To v mém případě asi nedopadne dobře, ale co už.

V jídle fermentaci nikdo neuknine!

Pokud o knize přemýšlíte, určitě se nelekněte obálky (podobně šílenou verzi měl i originál) a nenechte se odradit ani excentrickým autorem. Na zdar kvasu nemá nic z toho pražádný vliv.

Pro pořádek: za recenzí výtisk děkuji Zuzce Ouhrobkové ze Zkvašeno a nakladatelství Grada.

9. únor 2015 20:02:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Paralelní polis a Bitcoin Coffee

Spokojená návštěva! A taky moje první. Paralelní polis je opravdu jako z jiného světa. Černej barák, bitcoiny, 3D tiskárna, otevřený bar a sci-fi kávovar Synesso. Nevím jak to říct jinak – čuměl jsem.

Jako hlavní pražírnu mají na čepu berlínskou Bonanzu. Na dripu a v rámci pravidelných čtvrtečních cuppingů ale střídají všechno možné.

Platí se bitcoiny, ale nebojte se toho. I když třeba nevíte jak to celé funguje, všechno vám moc mile vysvětlí a předvedou.

Nejdřív jsem si stáhnul a nainstaloval bitcoin pěněženku do telefonu (mám Bread Wallet). Pak jsem vyměnil peníze za bitcoiny v bitcoin automatu, který mají hned u vchodu, a bylo hotovo.

Platí se tak, že vám obsluha ukáže kód na tabletu, který si naskenujete a přímo z mobilu okamžitě zaplatíte (je to rychlejší než kreditkou). Ceny jsou uvedeny v korunách a bitcoiny se vám odečtou podle aktuálního kurzu (který tu taky mají na on-line panelu). Platil jsem takhle vůbec poprvé v životě a jsem nadšený.

Určitě to nebyla moje poslední návštěva. Jestli vás zajímá víc o Bitcoin Coffee– mrkněte na článek z KafeBloku.

8. únor 2015 17:02:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

EMA espresso bar

Spokojená návštěva.

7. únor 2015 18:02:27 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Fish & Chips

Nespokojená návštěva. Nedosmažené těstíčko na rybě, podprůměrné hranolky a několik hodin pocitu těžkosti jako bonus (a to se smaženým jídlem nemám obvykle problém). Za tu cenu nebaví a v příští pětiletce neplánuju návštěvu opakovat.

7. únor 2015 18:02:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další