Zápisník

Maso a rakovina – jak se zorientovat?

První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.

IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.

Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).

Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.

Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.

Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.

Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.

Co tedy víme jistě?

Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.

Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.

Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.

Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.

Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds

27. říjen 2015 17:10:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

René Redzepi o budoucnosti Nomy

17. září 2015 17:09:26 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Američané jdou potravinovému odpadu po krku

Tamní ministerstvo zemědělství (a další organizace) včera vyhlásilo ambiciózní plán, který má snížit plýtvání potravinami o 50 % do roku 2030.

Plán počítá s edukativní kampaní pro spotřebitele. Zahrnuje legislativní změny i tlak na všechny články potravinového řetězce.

U edukativní kamapně s názvem Let's talk trash bych se rád zastavil, protože ji mají opravdu dobře zpracovanou.

Tipy pro domácnosti pěkně po kupě a od autority (USDA je něco jako naše SZPI), které je možno věřit. A pěkně komplet – tipy na úspory, edukace ohledně minimální trvanlivosti, třídění odpadu i hygieny v kuchyni. Mazec!

Appka, která vám poradí s trvanlivostí, je pak už úplné sci-fi.

Co na to říká české MZe a SZPI?

17. září 2015 13:09:34 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Když je talíř málo cool

Už to tu jednou bylo, tohle best of je ale totální destrukce! Miska na psí žrádlo, gumák, umyvadlo? Ááá!

16. září 2015 21:09:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Sada na kvašení s kvasnou zátkou

Škoda, že to tu nikdo neprodává jako jednoduchý komplet. Plastová kvasná zátka na vodu a k tomu víčko s těsněním, které sedí na běžné české zavařovačky.

Kvasné zátky samostatně k mání jsou, ale většinou s těsněním na demižon nebo větší nádobu. Takhle šikovně v malém jsem to neviděl. Anebo jsem to někde přehlédl?

Zátku jsem si přivezl z US, bohužel ale bez těch praktických vík, takže jsem si to musel vypižlat a utěsnit sám. Ale v pohodě, těsní to a funguje.

K čemu je to dobré?

Na drobné pokusy s mléčným kvašením, pokud toho chcete mít méně než plný zelák.

Kvasná zátka funguje asi nejlépe proti druhotné kontaminaci při kvašení. Mléčnému kvašení totiž sluší anaerobní prostředí a kvasná zátka se postará o to, aby se prostor mezi hladinou a zátkou brzy vyplnil oxidem uhličitým. Zn. ideál prostě.

Co myslíte, čím bych měl experimenty začít?

16. září 2015 13:09:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku