Zápisník

pana Cuketky

Zachrání nás bio hovězí a domácí uzené?

Jen krátká reakce na úvahu o zjištěních WHO, protože podobných komentářů jsem viděl víc. Podle takových úvah je za zvýšeným rizikem rakoviny u masa a uzenin hlavně maso nevalné kvality z konvenčních chovů.

Není to ale úplně tak. Alespoň podle zkoumaných mechanismů, které k rakovině tlustého střeva pravděpodobně vedou.

Pár příkladů:
Jako první třeba párek, který bude považován za kvalitní, bude mít vysoký podíl masa (bez separátu) a bude od zkušeného uzenáře z malé výroby. O míře karcinogenity to ale bohužel moc nevypoví. Rozhodující bude, kolik dusitanů bylo pro konzervaci takové uzeniny použito (a tady může uzenář použít stejné množství jako ve velké výrobě). A potom to, jak si párek doma připravíte. Pokud ho budete opékat na tuku při vysoké teplotě, tak obsah nebezpečných látek ještě zvýšíte.

Podobně třeba s krásným vepřovým masem, které si doma sami vyudíte. Maso můžete mít klidně ze šťastného vepříka. O míře karcinogenity ale bude rozhodovat koncentrace karcinogenů, kterou masu dodáte z kouře. A ta může být klidně o řád vyšší než u průmyslové (a uznávám o dost slabší) uzenině, která používá jinou technologii.

To samé s hovězím masem z biochovu. Ano, maso může mít odlišné složení (např. díky pastvě). Nezpochybňuji ani etický a ekologický dopad takového stylu produkce (tam mohou být rozdíly obrovské).

Karcinogeny (heterocyklické aminy a polyaromatické uhlovodíky) si ale v mase vyrobíme sami třeba při grilování nebo při prudkém opékání steaků na pánvi. A konkrétně u červeného masa je v podezření i samotný obsah hemu, který opět se způsobem produkce nesouvisí (bude ho mít každé maso).

Jinými slovy – ano, bio produkce, šetrné chovy zvířat i malá výroba potravin samozřejmě mají svoje pozitiva (všemu nesmírně fandím a kupuji pravidelně). Ve vztahu k riziku rakoviny tlustého střeva, ale zatím podle známých mechanismů, rozhoduje pravděpodobně něco jiného (technologie výroby, příprava).

A samozřejmě stále platí to, co jsem zmiňoval minule. Riziko je ve srovnání např. s kouřením jen malé a navíc se týká dlouhodobé nadměrné spotřeby masa.

29. říjen 2015 10:10:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Coffee Room

Spokojená návštěva. Začínám novou ochutnávkovou šňůru na téma ledových kávových drinků. Oproti mdlým (i technicky problematickým) cold brew je to rozdíl jak sviňa.

Dnes úplně ukázkový příklad – obyčejné espresso na ledu (45 Kč). Nabušené Burundi z Five Elephant, led a malý crkanec studené vody. Nic víc není potřeba.

Má to šťávu (se špetkou acidity i sladkosti), pěknou vůni i nádherně zvýrazněnou chuť ovoce. Není to řídké a má to i bezva plné tělo.

Espresso jsem si předtím dal i normálně, ale ve studené verzi mi to snad chutnalo ještě víc. Tohle mě fakt baví!

4. červen 2015 16:06:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Farmářské trhy Jiřák

Spokojená návštěva. A už to jede – nové brambory, kedlubny a jahody úplně všude! :)

4. červen 2015 16:06:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Až trendy podniky zadusí život i ve vaší čtvrti

Pesimistický a kousavý pohled na gentrifikaci a boom gastronomické scény v Londýně. Zkráceně – nově otevírané hospody pro bohaté likvidují tradiční ráz čtvrti a vytlačují drobné živnostníky.

Třídní boj jak vyšitý. Ale máme 21. století, tak si zvykejme, že se bude čím dál častěji promítat i do jídla.

3. červen 2015 13:06:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Květy šalvěje

Dnes jsem sklízel úžasné jedlé květy šalvěje. Jsou podobně aromatické jako listy (jen jemněji). Navíc jsou ale i sladké od nektaru. Absolutní nádhera!

2. červen 2015 18:06:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Satan's Coffee Corner

Jediné použitelné kafe, na které jsem v Barceloně narazil. Tedy, ne že by tam těch kaváren neměli dost – mají! Pokud jste ale zvyklí na standard z výběrové kávy po Praze, ucítíte rapidní sešup v kvalitě.

A tím opravdu nemyslím jen odlišný temperament, který se projevuje v pražení a výběru kávy. Ale i naprosté základy současné praxe za barem. Dobře udělané mléko nebo espresso shot, který by nechutnal jak plamenometem ošlehaný popelník, je opravdu vzácností.

K Satanovi jsme se nakonec vraceli třikrát. Nelekněte se progresivního osazenstva ani moderního interiéru a dejte si v klidu jedno cortado nebo espresso (jako standard dělají double).

Mají hodně přátelskou otevírací dobu a jsou přímo v centru, takže není moc co řešit.

2. červen 2015 15:06:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další