Zápisník

Zachrání nás bio hovězí a domácí uzené?

Jen krátká reakce na úvahu o zjištěních WHO, protože podobných komentářů jsem viděl víc. Podle takových úvah je za zvýšeným rizikem rakoviny u masa a uzenin hlavně maso nevalné kvality z konvenčních chovů.

Není to ale úplně tak. Alespoň podle zkoumaných mechanismů, které k rakovině tlustého střeva pravděpodobně vedou.

Pár příkladů:
Jako první třeba párek, který bude považován za kvalitní, bude mít vysoký podíl masa (bez separátu) a bude od zkušeného uzenáře z malé výroby. O míře karcinogenity to ale bohužel moc nevypoví. Rozhodující bude, kolik dusitanů bylo pro konzervaci takové uzeniny použito (a tady může uzenář použít stejné množství jako ve velké výrobě). A potom to, jak si párek doma připravíte. Pokud ho budete opékat na tuku při vysoké teplotě, tak obsah nebezpečných látek ještě zvýšíte.

Podobně třeba s krásným vepřovým masem, které si doma sami vyudíte. Maso můžete mít klidně ze šťastného vepříka. O míře karcinogenity ale bude rozhodovat koncentrace karcinogenů, kterou masu dodáte z kouře. A ta může být klidně o řád vyšší než u průmyslové (a uznávám o dost slabší) uzenině, která používá jinou technologii.

To samé s hovězím masem z biochovu. Ano, maso může mít odlišné složení (např. díky pastvě). Nezpochybňuji ani etický a ekologický dopad takového stylu produkce (tam mohou být rozdíly obrovské).

Karcinogeny (heterocyklické aminy a polyaromatické uhlovodíky) si ale v mase vyrobíme sami třeba při grilování nebo při prudkém opékání steaků na pánvi. A konkrétně u červeného masa je v podezření i samotný obsah hemu, který opět se způsobem produkce nesouvisí (bude ho mít každé maso).

Jinými slovy – ano, bio produkce, šetrné chovy zvířat i malá výroba potravin samozřejmě mají svoje pozitiva (všemu nesmírně fandím a kupuji pravidelně). Ve vztahu k riziku rakoviny tlustého střeva, ale zatím podle známých mechanismů, rozhoduje pravděpodobně něco jiného (technologie výroby, příprava).

A samozřejmě stále platí to, co jsem zmiňoval minule. Riziko je ve srovnání např. s kouřením jen malé a navíc se týká dlouhodobé nadměrné spotřeby masa.

Co se to vlastně v tom Karlíně děje?

Definice gentrifikace jsou různé a určitě nejsem expert, abych se v tom hrabal podrobně. Aktuální přerod Karlína je ale podle mě naprosto ukázkový příklad gentrifikace v českých podmínkách.

Na začátku jen ušmudlaná městská část, kde nic pořádného není. Stačí pár let a z Karlína je najednou ta nejvíc trendy čtvrť, do které se jezdí za dobrými podniky, a kde najedou všichni chtějí bydlet, potažmo pracovat.

Kolik bylo v Karlíně dobrých podniků, když otevíral Šálek v roce 2011? A kolik jich je tam teď? Blázinec!

Pokud žijete v Praze, patříte do střední vrstvy a výš + plus se zajímáte se o jídlo, tak hip hip hurá. Jestli jste ale místní starousedlík, potřebujete udržet dostupné bydlení a obyč hospodu na pivo za rohem, tak bacha – bude třídní boj!

Další čtení o gentrifikaci:
Long-time east Londoners on Hackney hipsters: 'They need a humour injection'
The Red Hot Rubble of East New York
The Myth of Gentrification
SNL: Bushwick, Brooklyn 2015 (povinné video :)
Gentrification: Bring on the hipsters
Gentrifikace v pražských čtvrtích (diplomka v PDF)

Karlín jede!

Záplava nových podniků v Karlíně nekončí ani omylem. Ambiente finišuje přípravy nového konceptu Eska, který bude mít i vlastní pekárnu. Naproti Šálku se chystá kanadský fastfood. A ještě v březnu by mělo otevřít nové bistro Karolíny Konečné Proti proudu. Furt to není všechno – před spuštěním je i pražská prodejna J. Gruber Delikatessen, kterou jsme avizovali už v lednu.

Šílený! :)

Koishi rozjede Lokál v Brně

Super zpráva pro Brno! Už v červnu a ještě k tomu ta lokalita přímo vedle Baru, který neexistuje. Těším se moc!