Zápisník

Zachrání nás bio hovězí a domácí uzené?

Jen krátká reakce na úvahu o zjištěních WHO, protože podobných komentářů jsem viděl víc. Podle takových úvah je za zvýšeným rizikem rakoviny u masa a uzenin hlavně maso nevalné kvality z konvenčních chovů.

Není to ale úplně tak. Alespoň podle zkoumaných mechanismů, které k rakovině tlustého střeva pravděpodobně vedou.

Pár příkladů:
Jako první třeba párek, který bude považován za kvalitní, bude mít vysoký podíl masa (bez separátu) a bude od zkušeného uzenáře z malé výroby. O míře karcinogenity to ale bohužel moc nevypoví. Rozhodující bude, kolik dusitanů bylo pro konzervaci takové uzeniny použito (a tady může uzenář použít stejné množství jako ve velké výrobě). A potom to, jak si párek doma připravíte. Pokud ho budete opékat na tuku při vysoké teplotě, tak obsah nebezpečných látek ještě zvýšíte.

Podobně třeba s krásným vepřovým masem, které si doma sami vyudíte. Maso můžete mít klidně ze šťastného vepříka. O míře karcinogenity ale bude rozhodovat koncentrace karcinogenů, kterou masu dodáte z kouře. A ta může být klidně o řád vyšší než u průmyslové (a uznávám o dost slabší) uzenině, která používá jinou technologii.

To samé s hovězím masem z biochovu. Ano, maso může mít odlišné složení (např. díky pastvě). Nezpochybňuji ani etický a ekologický dopad takového stylu produkce (tam mohou být rozdíly obrovské).

Karcinogeny (heterocyklické aminy a polyaromatické uhlovodíky) si ale v mase vyrobíme sami třeba při grilování nebo při prudkém opékání steaků na pánvi. A konkrétně u červeného masa je v podezření i samotný obsah hemu, který opět se způsobem produkce nesouvisí (bude ho mít každé maso).

Jinými slovy – ano, bio produkce, šetrné chovy zvířat i malá výroba potravin samozřejmě mají svoje pozitiva (všemu nesmírně fandím a kupuji pravidelně). Ve vztahu k riziku rakoviny tlustého střeva, ale zatím podle známých mechanismů, rozhoduje pravděpodobně něco jiného (technologie výroby, příprava).

A samozřejmě stále platí to, co jsem zmiňoval minule. Riziko je ve srovnání např. s kouřením jen malé a navíc se týká dlouhodobé nadměrné spotřeby masa.

Eggslut

Nízké pudy? Ano, prosím. Brioška, chipotle majonéza, míchaná vejce, čedar, karamelizovaná cibule. Slanina nebo avokádo volitelně. Ty kokso. Toho by se měl v Praze někdo hodně rychle ujmout.

Ramen speciál na Lucky Peach

Časopis Lucky Peach spustil nový web a s ním i lednový speciál věnovaný vůbec prvnímu číslu časopisu, kde se rozebíral výhradně ramen.

Na webu tak v plné verzi najdete úplné poklady jako je – ramen a jeho regionální varianty, recept na Momofuku Ramen 2.0, ramen nudle (srovnejte s mými) i husťácký základ pro tonkotsu ramen.

Doporučuju i dva současné komentáře od Davida Changa (ramen je mrtev) a Petera Meehana (ramen je v pohodě). Super povedené!

Turrón de Jijona

Sladký dárek ze Španělska s chráněným označením původu. Dělá se z pražených mandlí, které se umelou na jemnou pastu. Ta se smíchá s medem, cukrem a bílkem. Výsledná hmota se nakonec vylisuje a nařeže do tenkých bločků (video z průmyslové výroby). Drobivé, mandlové, tučné a ukrutně sladké. Může být!

Nový recept na blogu – kuřecí základ

Aneb jak na super silný a lesklý demáč z kuřecích křídel. Tentokrát se fakt nenechte ukecávat a jděte si rovnou všechno nakoupit. Je to kulinární lowcost, takže budou stačit i drobné co máte po kapsách.