Zápisník

Zachrání nás bio hovězí a domácí uzené?

Jen krátká reakce na úvahu o zjištěních WHO, protože podobných komentářů jsem viděl víc. Podle takových úvah je za zvýšeným rizikem rakoviny u masa a uzenin hlavně maso nevalné kvality z konvenčních chovů.

Není to ale úplně tak. Alespoň podle zkoumaných mechanismů, které k rakovině tlustého střeva pravděpodobně vedou.

Pár příkladů:
Jako první třeba párek, který bude považován za kvalitní, bude mít vysoký podíl masa (bez separátu) a bude od zkušeného uzenáře z malé výroby. O míře karcinogenity to ale bohužel moc nevypoví. Rozhodující bude, kolik dusitanů bylo pro konzervaci takové uzeniny použito (a tady může uzenář použít stejné množství jako ve velké výrobě). A potom to, jak si párek doma připravíte. Pokud ho budete opékat na tuku při vysoké teplotě, tak obsah nebezpečných látek ještě zvýšíte.

Podobně třeba s krásným vepřovým masem, které si doma sami vyudíte. Maso můžete mít klidně ze šťastného vepříka. O míře karcinogenity ale bude rozhodovat koncentrace karcinogenů, kterou masu dodáte z kouře. A ta může být klidně o řád vyšší než u průmyslové (a uznávám o dost slabší) uzenině, která používá jinou technologii.

To samé s hovězím masem z biochovu. Ano, maso může mít odlišné složení (např. díky pastvě). Nezpochybňuji ani etický a ekologický dopad takového stylu produkce (tam mohou být rozdíly obrovské).

Karcinogeny (heterocyklické aminy a polyaromatické uhlovodíky) si ale v mase vyrobíme sami třeba při grilování nebo při prudkém opékání steaků na pánvi. A konkrétně u červeného masa je v podezření i samotný obsah hemu, který opět se způsobem produkce nesouvisí (bude ho mít každé maso).

Jinými slovy – ano, bio produkce, šetrné chovy zvířat i malá výroba potravin samozřejmě mají svoje pozitiva (všemu nesmírně fandím a kupuji pravidelně). Ve vztahu k riziku rakoviny tlustého střeva, ale zatím podle známých mechanismů, rozhoduje pravděpodobně něco jiného (technologie výroby, příprava).

A samozřejmě stále platí to, co jsem zmiňoval minule. Riziko je ve srovnání např. s kouřením jen malé a navíc se týká dlouhodobé nadměrné spotřeby masa.

Živé fůdbložení V. - u Pecka a v jídelně

Odpolední šlofíček po dnešním výpadu se malinko prodloužil. Pod okny činžáku mi vyhrávala milánska ulice a zdálo se mi o těch bajéčných strojích, na kterých se tady všichni prohánějí. Dnes píšu o lahůdkářství a o vydařeném obědě...

Živé fůdbložení IV. - dining s Milanem

Tak ten přímý mezinárodní bložink není až taková sranda, jak jsem předpokládal. Winebar a pořádné několikachodové menu dokáže s publikační kázní pořádně zamávat... ,)

Živé fůdbložení III. - dopoledne s Milanem

Vaše zeleninová spojka s Milanem pokračuje ve výpovědi o tomto podivudhodném městě. Typická snídaně, panini a kulturně-lynčovací vložka.

Živé fůdbložení II. - aperitivo

Včerejší plánovaný půlnoční update dostáváte až nyní. V bytečku, kde dočasně přebývám, na noc pro jistotu vypli internetové připojení. Tím, že jsem byl offline, je to celé vlastně ještě více online! :) Poznáte podle úvodního obrázku z večerní procházky odkud píšu? Schválně si tipněte!