Zápisník

Zachrání nás bio hovězí a domácí uzené?

Jen krátká reakce na úvahu o zjištěních WHO, protože podobných komentářů jsem viděl víc. Podle takových úvah je za zvýšeným rizikem rakoviny u masa a uzenin hlavně maso nevalné kvality z konvenčních chovů.

Není to ale úplně tak. Alespoň podle zkoumaných mechanismů, které k rakovině tlustého střeva pravděpodobně vedou.

Pár příkladů:
Jako první třeba párek, který bude považován za kvalitní, bude mít vysoký podíl masa (bez separátu) a bude od zkušeného uzenáře z malé výroby. O míře karcinogenity to ale bohužel moc nevypoví. Rozhodující bude, kolik dusitanů bylo pro konzervaci takové uzeniny použito (a tady může uzenář použít stejné množství jako ve velké výrobě). A potom to, jak si párek doma připravíte. Pokud ho budete opékat na tuku při vysoké teplotě, tak obsah nebezpečných látek ještě zvýšíte.

Podobně třeba s krásným vepřovým masem, které si doma sami vyudíte. Maso můžete mít klidně ze šťastného vepříka. O míře karcinogenity ale bude rozhodovat koncentrace karcinogenů, kterou masu dodáte z kouře. A ta může být klidně o řád vyšší než u průmyslové (a uznávám o dost slabší) uzenině, která používá jinou technologii.

To samé s hovězím masem z biochovu. Ano, maso může mít odlišné složení (např. díky pastvě). Nezpochybňuji ani etický a ekologický dopad takového stylu produkce (tam mohou být rozdíly obrovské).

Karcinogeny (heterocyklické aminy a polyaromatické uhlovodíky) si ale v mase vyrobíme sami třeba při grilování nebo při prudkém opékání steaků na pánvi. A konkrétně u červeného masa je v podezření i samotný obsah hemu, který opět se způsobem produkce nesouvisí (bude ho mít každé maso).

Jinými slovy – ano, bio produkce, šetrné chovy zvířat i malá výroba potravin samozřejmě mají svoje pozitiva (všemu nesmírně fandím a kupuji pravidelně). Ve vztahu k riziku rakoviny tlustého střeva, ale zatím podle známých mechanismů, rozhoduje pravděpodobně něco jiného (technologie výroby, příprava).

A samozřejmě stále platí to, co jsem zmiňoval minule. Riziko je ve srovnání např. s kouřením jen malé a navíc se týká dlouhodobé nadměrné spotřeby masa.

FDA schválila GMO lososa ke komerčnímu chovu

Je to zlomový okamžik, protože zatím byly pro lidskou spotřebu schváleny jen rostliny. GMO Losos obsahuje geny pro rychlejší růst a je určený pro uzavřený farmový chov na souši (firma plánuje chovy v Kanadě a v Panamě).

Chovatelům by tak měl přinést hlavně vyšší hmotnostní přírůstky a možnost chovat lososa v uzavřených akvakulturách mimo oceán (s čímž souvisí i údajné nižší dopady na životní prostředí).

Nejedná se tedy o modifikaci, která by měla nějak měnit složení a vlastnosti rybího masa. Pro představu – běžný losos pro farmový chov dosáhne tržní velikosti zhruba za 3 roky, GMO losos dosáhne stejné velikosti během 16 až 18 za měsíců.

Losos se na americký trh dostane zhruba do dvou let. Bude hodně zajímavé sledovat, jak GMO losos uspěje v zemi, kde většina veřejnosti GMO potraviny odmítá. A kde se proti GMO potravinám staví i některé silné obchodní řetězce.

Úvaha a motivace k chovu takového lososa je ale docela jasná. Ryby jsou v konverzi krmiva na hmostností přírůstek několikanásobně efektivnější než suchozemská zvířata. A GMO losos tenhle poměr ještě dál zlepšuje.

Pokud vás to zaujalo, tady je článek o zdlouhavém schvalovacím procesu a všech politických tlacíh okolo. BTW, firma AquaBounty FDA poprvé oslovila už před 2O lety!

Nová inspirace na Prkýnku

Stir fry zcela bez ambicí a hlavně za pět minut hotový :) Hlíva, košťál z brokolice (neloupaný, jen natenko nakrájený) a černá ředkev (i se slupkou na mandolíně)! Kurde ;)) #prkýnko

Nová Bokovka v Dlouhé

Už jen kvůli Romanu Novotnému (který předtím šéfoval vínu v La Drgustation) to bude jeden z nejzajímavějších podniků s vínem v Praze. Nová Bokovka otevírá už zítra 20. listopadu. Nemůžu se dočkat na první návštěvu!

Jak na ten nejlepší zeleninový vývar?

Poradí David Kinch v rámci série od The Mind of a Chef. Tajemství tkví v přidání cizrny!