Zápisník

Zachrání nás bio hovězí a domácí uzené?

Jen krátká reakce na úvahu o zjištěních WHO, protože podobných komentářů jsem viděl víc. Podle takových úvah je za zvýšeným rizikem rakoviny u masa a uzenin hlavně maso nevalné kvality z konvenčních chovů.

Není to ale úplně tak. Alespoň podle zkoumaných mechanismů, které k rakovině tlustého střeva pravděpodobně vedou.

Pár příkladů:
Jako první třeba párek, který bude považován za kvalitní, bude mít vysoký podíl masa (bez separátu) a bude od zkušeného uzenáře z malé výroby. O míře karcinogenity to ale bohužel moc nevypoví. Rozhodující bude, kolik dusitanů bylo pro konzervaci takové uzeniny použito (a tady může uzenář použít stejné množství jako ve velké výrobě). A potom to, jak si párek doma připravíte. Pokud ho budete opékat na tuku při vysoké teplotě, tak obsah nebezpečných látek ještě zvýšíte.

Podobně třeba s krásným vepřovým masem, které si doma sami vyudíte. Maso můžete mít klidně ze šťastného vepříka. O míře karcinogenity ale bude rozhodovat koncentrace karcinogenů, kterou masu dodáte z kouře. A ta může být klidně o řád vyšší než u průmyslové (a uznávám o dost slabší) uzenině, která používá jinou technologii.

To samé s hovězím masem z biochovu. Ano, maso může mít odlišné složení (např. díky pastvě). Nezpochybňuji ani etický a ekologický dopad takového stylu produkce (tam mohou být rozdíly obrovské).

Karcinogeny (heterocyklické aminy a polyaromatické uhlovodíky) si ale v mase vyrobíme sami třeba při grilování nebo při prudkém opékání steaků na pánvi. A konkrétně u červeného masa je v podezření i samotný obsah hemu, který opět se způsobem produkce nesouvisí (bude ho mít každé maso).

Jinými slovy – ano, bio produkce, šetrné chovy zvířat i malá výroba potravin samozřejmě mají svoje pozitiva (všemu nesmírně fandím a kupuji pravidelně). Ve vztahu k riziku rakoviny tlustého střeva, ale zatím podle známých mechanismů, rozhoduje pravděpodobně něco jiného (technologie výroby, příprava).

A samozřejmě stále platí to, co jsem zmiňoval minule. Riziko je ve srovnání např. s kouřením jen malé a navíc se týká dlouhodobé nadměrné spotřeby masa.

Nature Unbound: Decoupling for Conservation

Jaké jsou vlastně celkové dopady člověka na Zemi? Jak se mění v čase? Využíváme méně nebo více přírodních zdrojů než před sto lety?

Dlouhé čtení, ale hodně zajímavé. A spousta informací mě dost překvapila. Člověk by tipoval, že přírodu ničíme a plundrujeme čím dál víc. V globálu a v přepočtu na hlavu je ale trend přesně opačný a už desítky let klesající.

Dost možná vám to naruší romatické představy o tradičním zemědělství a produkci potravin. Ale tak to je.

Obrázek přitom není osekaný a autoři dobře vykreslují i všechny negativní důsledky. Znečištění životního prostředí, pokles biodiverzity, eutrofizace, okyselování oceánů, skleníkový efekt, čerpání přírodních zdrojů.

Pěkně ošklivej seznámek. Ale je to vždy něco za něco. A ne ve všech oblastech to vypadá tak černě.

Nová inspirace na Prkýnku

Hrachová kaše ze zeleného hrachu, pečená petržel a chléb z Praktiky. Místo majoránky je všude estragon :) #prkýnko

Burnt trailer

Těším se!