Zápisník

Zachrání nás bio hovězí a domácí uzené?

Jen krátká reakce na úvahu o zjištěních WHO, protože podobných komentářů jsem viděl víc. Podle takových úvah je za zvýšeným rizikem rakoviny u masa a uzenin hlavně maso nevalné kvality z konvenčních chovů.

Není to ale úplně tak. Alespoň podle zkoumaných mechanismů, které k rakovině tlustého střeva pravděpodobně vedou.

Pár příkladů:
Jako první třeba párek, který bude považován za kvalitní, bude mít vysoký podíl masa (bez separátu) a bude od zkušeného uzenáře z malé výroby. O míře karcinogenity to ale bohužel moc nevypoví. Rozhodující bude, kolik dusitanů bylo pro konzervaci takové uzeniny použito (a tady může uzenář použít stejné množství jako ve velké výrobě). A potom to, jak si párek doma připravíte. Pokud ho budete opékat na tuku při vysoké teplotě, tak obsah nebezpečných látek ještě zvýšíte.

Podobně třeba s krásným vepřovým masem, které si doma sami vyudíte. Maso můžete mít klidně ze šťastného vepříka. O míře karcinogenity ale bude rozhodovat koncentrace karcinogenů, kterou masu dodáte z kouře. A ta může být klidně o řád vyšší než u průmyslové (a uznávám o dost slabší) uzenině, která používá jinou technologii.

To samé s hovězím masem z biochovu. Ano, maso může mít odlišné složení (např. díky pastvě). Nezpochybňuji ani etický a ekologický dopad takového stylu produkce (tam mohou být rozdíly obrovské).

Karcinogeny (heterocyklické aminy a polyaromatické uhlovodíky) si ale v mase vyrobíme sami třeba při grilování nebo při prudkém opékání steaků na pánvi. A konkrétně u červeného masa je v podezření i samotný obsah hemu, který opět se způsobem produkce nesouvisí (bude ho mít každé maso).

Jinými slovy – ano, bio produkce, šetrné chovy zvířat i malá výroba potravin samozřejmě mají svoje pozitiva (všemu nesmírně fandím a kupuji pravidelně). Ve vztahu k riziku rakoviny tlustého střeva, ale zatím podle známých mechanismů, rozhoduje pravděpodobně něco jiného (technologie výroby, příprava).

A samozřejmě stále platí to, co jsem zmiňoval minule. Riziko je ve srovnání např. s kouřením jen malé a navíc se týká dlouhodobé nadměrné spotřeby masa.

Jak se napít whisky ve vesmíru?

No jo, mikrogravitace umí člověka pozlobit. A asi nejen při napití. Co třeba taková kocovina ve stavu beztíže? Úplná pohodka asi ne.

Ale to jsem se zakecal. Ballantines opravdu zasponzorovala výrobu sklenice na whisky do vesmíru a docela na tom zamakali.

Jak to funguje?

Na dně sklenice je vypouklý vroubkovaný povrch, který přidrží špolouchanec whisky na dně i bez přítomnosti gravitace (zafunguje totiž povrchové napětí).

Ze dna si pak kosmonaut (znalec) whisky ucucne spirálovitým brčkem, které je zamontované do stěny sklenice.

Fakt fikané a ve skutečnosti ještě složitější!

Celé je to samozřejmě vytištěné na 3D tiskárně – z průhledného plastu a ze zlata. Jak jinak, že jo.

BTW, nebojte – espresso už je pořešené. A ještě bonus, čistě pro potěchu oka – umění na dně sklenice od whisky.

Tuhá bitva o veganskou majolku

Zajetý potravinářský průmysl reaguje na rostoucí popularitu Just Mayo dost agresivně a brání se všemi dostupnými prostředky, včetně ne zrovna poctivé PR kampaně.

Veganská náhražka majonézy Justy Mayo je vyrobená z řepkového oleje a místo vaječného žloutku obsahuje proteiny z hrachu.

Je tedy bez vajec, bez cholesterolu, bez lepku i bez laktózy. Takže vlastně o majonézu už vůbec nejde.

Což hodně vadí přímé konkurenci (zejména v Unileveru z toho mají špatné spaní) i regulátorům (americký úřad FDA žádá přejmenování výrobku).

Firma Hampton Creek úplný svatoušek asi nebude. Nicméně je hodně zajímavé sledovat situaci, kdy se inovatitvní produkt dostává z okrajových krámků se zdravou výživou do mainstreamu.

Sám proti inovacím v téhle oblasti vůbec nic nemám. A pokud se podaří dostat na trh potraviny, které umí nahradit maso a současně vycházejí pouze z rostlinných proteinů, tak jedině fandím.

Samozřejmě ale za předpokladu, že budou chutné a kulinárně zcela samostatné. Což se zrovna u Just Mayo (alespoň podle odezvy na trhu a reakcí zákazníků) zatím dost daří.

Über-brokolice, která jednou ovládne svět

Tahle se dělá globální zeleninový byznys. A pozor – není to brokolice GMO, ale brokolice vzniklá běžným šlechtěním. I tak ale trochu strašidelné...

Jancis Robinson on wine experts versus amateurs

Role kritiků v době sociálních médií. Jancis Robinson je jako vždy skvělá.