Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Mlátím se do hlavy, že jsem tam nezašel dřív! Interiér ani výloha nejsou nijak oslnivé, ale mají tu něco co se v Praze vidí jen málokde. Slušný výběr živých sladkovodních ryb!
Dnes třeba kapra, pstruha, amura, štiku, sumce a líny. Rychlé zabití a vykuchání samozřejmostí. K tomu trocha čerstvých mořských ryb na doplnění a rybí lahůdky (ty ochutnám příště). Fakt nic převratného, ale udělalo mi to prostě radost.
A vzpomínáte, jak jsem tu oživení rybáren věštil zářnou budoucnost? Tak tenhle podnik mi to zase připomněl. Obsah je už teď skvělý. Dal by se ale ještě o fous vylepšit a hlavně podat v současném balení, které by oslovilo co nejvíc lidí. Vážně si myslím, že by to fungovalo a že je na to už i zralá doba.
Tihle dva krásní líni (136 Kč) budou dnes na večeři. Jdu koumat jak je udělám a co k nim otevřít... :)
A stále chladíme – espresso na ledu.
Chladíme – espresso tonic s ledem.
Vlevo nahoře a vodorovně hadovka. Vlevo dole a na stojáka je svačinka, úplně vpravo a největší je okurka polní (salátová). Uprostřed hladké i pichlavé nakladačky a mezi nimi buclaté okurky na kvašáky.
To je bohatství, co? :)
10. srpen 2015 20:08:04
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Poprvé jsem zkusil jejich ledovou irskou (100 Kč). V neděli odpoledne a místo dezertu po obědě myslím tak akorát.
Oproti klasické irské se sice ztratí kontrast mezi teplou kávou a smetanou, což drinku malinko ubere. Sametovost a propojení s whisky ale zůstane, takže to má pořád docela smysl. V zimě si ještě řekneme... :)
Spokojená návštěva, ale jeden z těch případů, kdy jsem nad tím musel dlouho uvažovat. A na doporučení pro výlet vyloženě za jídlem bych taky dost váhal.
Dvůr jsme dnes zkusili ve čtyřech lidech na oběd a polovina jídel byla spíše s rozpaky. Samotné místo je fakt moc pěkné a posezení venku nemělo chybu. Obsluze v tomhle vedru opravdu nezávidím (a obdivuji), tady to ale vázlo, i když jsme byli zrovna jako jediní hosté.
Na začátek jsem měl třeba úplně skvělé a osvěžující gazpacho (65 Kč). Na hlavní potom ale bok z mladého selete (325 Kč), který jsem ani nedojedl. S bůčkem i tučnými jídly nemám problém (ehm, spíš naopak :) a třeba selečí ve Story je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.
Tady bylo maso ze sous vide pěkně měkké, ale bez vykřupané kůžičky, takže děsně monotónní, bez kontrastu. K tomu ne moc vyvedená omáčka, povadlé bramborové krokety a hrudkovité cibulové pyré. No – nebyl jsem z toho moc nadšený.
Ostatní spolustolovníci na tom byli podobně – jeden chod fajn (třeba chobotnice s chorizo marmeládou – mňam!), druhý zas mimo (mrkvový krém). Celkově tedy 50:50 a to u výletních míst není moc dobrá motivace vyrazit.
Pár dobrých referencí jsem slyšel a třeba jsem je jen zastihl ve špatný den. Jestli jste tam udělali výrazně odlišný zážitek, dejte vědět.
HLEDAT
