Zápisník

FDA schválila GMO lososa ke komerčnímu chovu

Je to zlomový okamžik, protože zatím byly pro lidskou spotřebu schváleny jen rostliny. GMO Losos obsahuje geny pro rychlejší růst a je určený pro uzavřený farmový chov na souši (firma plánuje chovy v Kanadě a v Panamě).

Chovatelům by tak měl přinést hlavně vyšší hmotnostní přírůstky a možnost chovat lososa v uzavřených akvakulturách mimo oceán (s čímž souvisí i údajné nižší dopady na životní prostředí).

Nejedná se tedy o modifikaci, která by měla nějak měnit složení a vlastnosti rybího masa. Pro představu – běžný losos pro farmový chov dosáhne tržní velikosti zhruba za 3 roky, GMO losos dosáhne stejné velikosti během 16 až 18 za měsíců.

Losos se na americký trh dostane zhruba do dvou let. Bude hodně zajímavé sledovat, jak GMO losos uspěje v zemi, kde většina veřejnosti GMO potraviny odmítá. A kde se proti GMO potravinám staví i některé silné obchodní řetězce.

Úvaha a motivace k chovu takového lososa je ale docela jasná. Ryby jsou v konverzi krmiva na hmostností přírůstek několikanásobně efektivnější než suchozemská zvířata. A GMO losos tenhle poměr ještě dál zlepšuje.

Pokud vás to zaujalo, tady je článek o zdlouhavém schvalovacím procesu a všech politických tlacíh okolo. BTW, firma AquaBounty FDA poprvé oslovila už před 2O lety!

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?