Dobře to dopadlo. Trochu jsem se bál, ale nakonec se mi ta obří krůta docela povedla. Hodně mi pomohl návod z NYT Cooking a ze Serious Eats. Přidávám pár tipů, kdybyste se ocitli před stejnou výzvou.
Krůtu nasolte 24 h předem a přidejte prdopeč
Pojistíte si tím perfektní ochucení a zároveň křupavou a vypečenou kůrku. Směs na solení je ze soli (1/2 cup) a prášku do pečiva (1 lžíce). Krůta se osuší a silně osolí ze všech stran i uvnitř (část směsi vám určitě zbyde, není potřeba použít vše). Pak se dá nezakrytá do lednice a nechá se den předem odpočinout.
Kůže přitom z části vyschne (bude křupavá) a díky alkalické reakci prdopeče rychleji zezlátne. Kůže bývá u větších krůt hodně tučná a silná, takže je potřeba to takhle pojistit.
Krůta v troubě musí mít volný prostor i pod sebou
Jen tak se opeče rovnoměrně (v oblasti stehen), která by byla při položení do pekáče skrytá. V malé české troubě se to dá vyřešit tak, že krůtu položíte přímo na mřížku a teprve pod ní zasunete pekáč, ve kterém se sbírá kapající tuk a výpek.
Krůtu pečte pomalu
Začněte s vyhřátou troubou na max, vložte krůtu a snižte teplotu do rozmezí 150 až 160 °C. Peče se tak dlouho, dokud teplota ve středu stehen nedosáhne 74 °C. Zabere to něco přes 4 hodiny. Krůtu při pečení nepotírejte.
Exponovaná místa na krůtě chraňte alobalem
Týká se to konců křidélek a vrchní plochy stehen a prsou. V průběhu pečení je potřeba tahle místa hlídat, a pokud by hnědla rychleji, než je zdrávo, tak zakrýt kouskem alobalu.
Po upečení krůtu nechte odpočinout
Asi 30 minut, aby se v mase vyrovnaly teploty a aby se stihla rovnoměrně rozprostřít šťáva. Opravdu důležité, nejdůležitější! :)
Kůžičku můžete vykřupat i na konci
Pokud na konci nejste s barvou a křupavostí kůžičky přeci jen spokojeni, můžete ji dorazit v troubě na max nebo ještě lépe se zapnutým horním ohřevem.
Jako omáčku použijte kuřecí základ
Ke krůtě funguje naprosto bezvadně. Letos jsem připravil větší množství nezahuštěné verze a bylo to mnohem lepší než klasické velouté s moukou.
Dobrá omáčka je klíčová. Zvyšuje vnímání šťavnatosti masa, takže s ní můžete i částečně kompenzovat mírně vysušené maso.
Foto: Ondřej Lipár (díky)
22. listopad 2015 15:11:56
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Odpolední šlofíček po dnešním výpadu se malinko prodloužil. Pod okny činžáku mi vyhrávala milánska ulice a zdálo se mi o těch bajéčných strojích, na kterých se tady všichni prohánějí. Dnes píšu o lahůdkářství a o vydařeném obědě...
20. říjen 2007 19:10:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Tak ten přímý mezinárodní bložink není až taková sranda, jak jsem předpokládal. Winebar a pořádné několikachodové menu dokáže s publikační kázní pořádně zamávat... ,)
20. říjen 2007 00:10:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vaše zeleninová spojka s Milanem pokračuje ve výpovědi o tomto podivudhodném městě. Typická snídaně, panini a kulturně-lynčovací vložka.
19. říjen 2007 16:10:27 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Včerejší plánovaný půlnoční update dostáváte až nyní. V bytečku, kde dočasně přebývám, na noc pro jistotu vypli internetové připojení. Tím, že jsem byl offline, je to celé vlastně ještě více online! :) Poznáte podle úvodního obrázku z večerní procházky odkud píšu? Schválně si tipněte!
19. říjen 2007 08:10:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Právě sedím v kavárně na pražském letišti a srkám espresso za lidových 110,- Kč :) Do odletu letadla zbývá asi půlhodinka. Brašnu mám nabitou audiovizuální technikou, nejrůznějšíma gáblíkama a nabíječkama (určitě jsem nějakou zapomněl!). Těším se... ;)
18. říjen 2007 15:10:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku