Zápisník

Jak na pečenou krůtu

Dobře to dopadlo. Trochu jsem se bál, ale nakonec se mi ta obří krůta docela povedla. Hodně mi pomohl návod z NYT Cooking a ze Serious Eats. Přidávám pár tipů, kdybyste se ocitli před stejnou výzvou.

Krůtu nasolte 24 h předem a přidejte prdopeč
Pojistíte si tím perfektní ochucení a zároveň křupavou a vypečenou kůrku. Směs na solení je ze soli (1/2 cup) a prášku do pečiva (1 lžíce). Krůta se osuší a silně osolí ze všech stran i uvnitř (část směsi vám určitě zbyde, není potřeba použít vše). Pak se dá nezakrytá do lednice a nechá se den předem odpočinout.

Kůže přitom z části vyschne (bude křupavá) a díky alkalické reakci prdopeče rychleji zezlátne. Kůže bývá u větších krůt hodně tučná a silná, takže je potřeba to takhle pojistit.

Krůta v troubě musí mít volný prostor i pod sebou
Jen tak se opeče rovnoměrně (v oblasti stehen), která by byla při položení do pekáče skrytá. V malé české troubě se to dá vyřešit tak, že krůtu položíte přímo na mřížku a teprve pod ní zasunete pekáč, ve kterém se sbírá kapající tuk a výpek.

Krůtu pečte pomalu
Začněte s vyhřátou troubou na max, vložte krůtu a snižte teplotu do rozmezí 150 až 160 °C. Peče se tak dlouho, dokud teplota ve středu stehen nedosáhne 74 °C. Zabere to něco přes 4 hodiny. Krůtu při pečení nepotírejte.

Exponovaná místa na krůtě chraňte alobalem
Týká se to konců křidélek a vrchní plochy stehen a prsou. V průběhu pečení je potřeba tahle místa hlídat, a pokud by hnědla rychleji, než je zdrávo, tak zakrýt kouskem alobalu.

Po upečení krůtu nechte odpočinout
Asi 30 minut, aby se v mase vyrovnaly teploty a aby se stihla rovnoměrně rozprostřít šťáva. Opravdu důležité, nejdůležitější! :)

Kůžičku můžete vykřupat i na konci
Pokud na konci nejste s barvou a křupavostí kůžičky přeci jen spokojeni, můžete ji dorazit v troubě na max nebo ještě lépe se zapnutým horním ohřevem.

Jako omáčku použijte kuřecí základ
Ke krůtě funguje naprosto bezvadně. Letos jsem připravil větší množství nezahuštěné verze a bylo to mnohem lepší než klasické velouté s moukou.

Dobrá omáčka je klíčová. Zvyšuje vnímání šťavnatosti masa, takže s ní můžete i částečně kompenzovat mírně vysušené maso.

Foto: Ondřej Lipár (díky)

René Redzepi o budoucnosti Nomy

Američané jdou potravinovému odpadu po krku

Tamní ministerstvo zemědělství (a další organizace) včera vyhlásilo ambiciózní plán, který má snížit plýtvání potravinami o 50 % do roku 2030.

Plán počítá s edukativní kampaní pro spotřebitele. Zahrnuje legislativní změny i tlak na všechny články potravinového řetězce.

U edukativní kamapně s názvem Let's talk trash bych se rád zastavil, protože ji mají opravdu dobře zpracovanou.

Tipy pro domácnosti pěkně po kupě a od autority (USDA je něco jako naše SZPI), které je možno věřit. A pěkně komplet – tipy na úspory, edukace ohledně minimální trvanlivosti, třídění odpadu i hygieny v kuchyni. Mazec!

Appka, která vám poradí s trvanlivostí, je pak už úplné sci-fi.

Co na to říká české MZe a SZPI?

Když je talíř málo cool

Už to tu jednou bylo, tohle best of je ale totální destrukce! Miska na psí žrádlo, gumák, umyvadlo? Ááá!

Sada na kvašení s kvasnou zátkou

Škoda, že to tu nikdo neprodává jako jednoduchý komplet. Plastová kvasná zátka na vodu a k tomu víčko s těsněním, které sedí na běžné české zavařovačky.

Kvasné zátky samostatně k mání jsou, ale většinou s těsněním na demižon nebo větší nádobu. Takhle šikovně v malém jsem to neviděl. Anebo jsem to někde přehlédl?

Zátku jsem si přivezl z US, bohužel ale bez těch praktických vík, takže jsem si to musel vypižlat a utěsnit sám. Ale v pohodě, těsní to a funguje.

K čemu je to dobré?

Na drobné pokusy s mléčným kvašením, pokud toho chcete mít méně než plný zelák.

Kvasná zátka funguje asi nejlépe proti druhotné kontaminaci při kvašení. Mléčnému kvašení totiž sluší anaerobní prostředí a kvasná zátka se postará o to, aby se prostor mezi hladinou a zátkou brzy vyplnil oxidem uhličitým. Zn. ideál prostě.

Co myslíte, čím bych měl experimenty začít?