Dobře to dopadlo. Trochu jsem se bál, ale nakonec se mi ta obří krůta docela povedla. Hodně mi pomohl návod z NYT Cooking a ze Serious Eats. Přidávám pár tipů, kdybyste se ocitli před stejnou výzvou.
Krůtu nasolte 24 h předem a přidejte prdopeč
Pojistíte si tím perfektní ochucení a zároveň křupavou a vypečenou kůrku. Směs na solení je ze soli (1/2 cup) a prášku do pečiva (1 lžíce). Krůta se osuší a silně osolí ze všech stran i uvnitř (část směsi vám určitě zbyde, není potřeba použít vše). Pak se dá nezakrytá do lednice a nechá se den předem odpočinout.
Kůže přitom z části vyschne (bude křupavá) a díky alkalické reakci prdopeče rychleji zezlátne. Kůže bývá u větších krůt hodně tučná a silná, takže je potřeba to takhle pojistit.
Krůta v troubě musí mít volný prostor i pod sebou
Jen tak se opeče rovnoměrně (v oblasti stehen), která by byla při položení do pekáče skrytá. V malé české troubě se to dá vyřešit tak, že krůtu položíte přímo na mřížku a teprve pod ní zasunete pekáč, ve kterém se sbírá kapající tuk a výpek.
Krůtu pečte pomalu
Začněte s vyhřátou troubou na max, vložte krůtu a snižte teplotu do rozmezí 150 až 160 °C. Peče se tak dlouho, dokud teplota ve středu stehen nedosáhne 74 °C. Zabere to něco přes 4 hodiny. Krůtu při pečení nepotírejte.
Exponovaná místa na krůtě chraňte alobalem
Týká se to konců křidélek a vrchní plochy stehen a prsou. V průběhu pečení je potřeba tahle místa hlídat, a pokud by hnědla rychleji, než je zdrávo, tak zakrýt kouskem alobalu.
Po upečení krůtu nechte odpočinout
Asi 30 minut, aby se v mase vyrovnaly teploty a aby se stihla rovnoměrně rozprostřít šťáva. Opravdu důležité, nejdůležitější! :)
Kůžičku můžete vykřupat i na konci
Pokud na konci nejste s barvou a křupavostí kůžičky přeci jen spokojeni, můžete ji dorazit v troubě na max nebo ještě lépe se zapnutým horním ohřevem.
Jako omáčku použijte kuřecí základ
Ke krůtě funguje naprosto bezvadně. Letos jsem připravil větší množství nezahuštěné verze a bylo to mnohem lepší než klasické velouté s moukou.
Dobrá omáčka je klíčová. Zvyšuje vnímání šťavnatosti masa, takže s ní můžete i částečně kompenzovat mírně vysušené maso.
Foto: Ondřej Lipár (díky)
22. listopad 2015 15:11:56
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Po desáté se už v okolních hospodách najíte jen obtížně, takže skvělý nápad. Je to jen obyč Tex-Mex fast food, ale ve finiši zafungoval, to zas jo.
1. září 2015 23:09:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuBacha na věc – otevřeno mají až do půlnoci, ale kuchyně po desáté zavírá. Tak alespoň margarita classico.
1. září 2015 23:09:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuJedno pivko – Hopfenstopfer Citra Ale. Takové letní a hodně svěží pitíčko. Bodlo.
1. září 2015 21:09:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuVinohradská pohoda. V chladiči pět lahví po sklence a posezení přímo na ulici. Když o tom tak uvažuju, tak možná nejpříjemnější místo na neformální sklenku v Praze.
1. září 2015 21:09:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuJediný asi ne, ale určitě nejlepší brisket (315 Kč) co jsem v Praze zatím měl (a kam se na něj hrabu se svými domácími pokusy). Štavnatý, úplně měkký a s akurátní dávkou tuku a kouře. K tomu kukuřičný klas, česneková bageta, coleslaw a pikantní pickles.
Jen bacha – potírají ho rovnou bbq omáčkou, takže jestli ho chcete ochutnat čistý, řekněte si předem.
Fakt škoda, že se brisket neobjevuje v Praze častěji!
1. září 2015 21:09:10 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku