Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Iniciativa Zachraň jídlo publikovala Manuál pro paběrkování, který radí dobrovolníkům jak na sběr ovoce a zeleniny co jinak zůstanou ladem.
Je to nouzové a dočasné řešení, kterým se dá zmírnit plýtvání potravinami v bodě mezi zemědělcem a obchodníkem. Vedle toho je to i skvělá cesta jak problém s nevyužitými potravinami medializovat a upozornit na něj klíčové hráče.
Dobrovolnický model je ale pro nějaké systémové řešení neudržitelný, což je problém, který řeší americký startup Hungry Harvest. Shodou okolností jsem na ně dnes také narazil a jejich model je vážně zajímavý.
Hungry Harvest svým zákazníkům prodává potraviny získané právě paběrkováním. Distribuuje je v systému pravidelných odběrů, kdy zákazníci dostávají bedýnky s ovocem a zeleninou v ceně od 15 do 35 dolarů. Za každou prodanou bedýnku pak ještě navíc předávají jídlo zdarma lokálním potravinovým bankám.
Peníze zákazníků, tak pohánějí sběr nevyužité zeleniny a ovoce. Zajišťují práci lidem bez domova (ty Hungry Harvest zaměstnává) a ještě pohání distribuci potravin do potravinových bank.
Firma Hungry Harvest začala s podnikám v roce 2014 v okolí Washingtonu a Baltimoru. Nyní získala investici a chystá expanzi do Philadelphie, New Yorku a dalších amerických měst.
Bedýnkový systém Hungry Harvest není jediný, který chce nevyužité potraviny využít pro životaschopný byznys.
Výrobce ovocných šťáv Misfit Juicery využívá nízkojakostní ovoce, které nevyhovuje normám řetězců pro odšťavňování. Firma Fruitcycle zase z ošklivého ovoce vyrábí sirupy, chipsy a marmelády.
Všechny firmy mají ale společné to, že ve složitém problému plýtvání potravin hledají neobjevená místa, na kterých by se dal rozjet životaschopný byznys. Určitě něco podobného časem vznikne i v Česku. Vážně tomu věřím! :)
Související čtení:
Využití zeleniny od kořene po listy
O plýtvání jídlem podrobně
Američané jdou potravinovému odpadu po krku
Manuál pro paběrkování
Našláplý a velmi nadějný podnik v záběhu. Super místo a v menu spousta fajn nápadů. Jídlo ale bylo tragicky nedochucené. Zrovna tohle se dá napravit velmi snadno, tak doufám, že se zavčas probudí! :)
Docela vošklivka. Ale jestli nani někde narazíte, slibte mi, že ji aspoň jednou zkusíte. Mě třeba destice chřapáčová vážně zaujala. A podle mě je i zajímavější než známější jidášovo ucho.
Za vzorky ke zpracování patří díky Qwertymu. Projděte si jeho úžasné houbařské fotosérie. Naprostá nádhera!
1. duben 2016 15:04:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Hurá, otevírám novou kategorii houby na Prkýnku! Jako první jde na řadu naše úžasná jarní houba – kačenka česká.
Uníkátí svým vzhledem, jarní výskytem i intenzivní vůní. Pokud budete mít alespoň trochu možnost a někde ji zahlédnete, určitě ji vyzkoušejte. Já jsem nadšený!
Když ja v květnu takový humbuk okolo chřestu, tak proč by to samé nemohlo platit i o jedinéčné české houbě. Že jo?!
30. březen 2016 18:03:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Chtěli byste letos zusit zasít nějakou méně známou původní odrůdu? Vyražte do semínkovny, kde si můžete semínka zdarma nebo za nízký poplatek pořídit.
O co jde? Semínkovny (vím, děsněj název) jsou prostor pro sdílení a výměnu semínek nekomerčních odrůd. Na začátku sezóny si ze semínkovny osivo pořídíte a vysejete. Rostliny pak vypěstujete a semínka získaná na konci sezóny zase do semínkovny vrátíte.
Tolik alespoň základní bohulibý princip. Aby semínkovny fungovaly pořádně, potřebují zkušené zahradníky, kteří umí semenařit a kteří zaručí kontinuitu celého systému (výběr odrůd a hlídání kvality osiva).
Skrze semínkovny se tak můžete dostat k některým méně známým odrůdám. Můžete si je zkusit vypěstovat a můžete z nich zkusit získat semínka. Pokud budete úspěšní, tak alespoň malinko přispějete k odrůdové pestrosti a udržení starých odrůd při životě.
U nás se vedle amatérských nadšenců o zachování biodiverzity a genetických zdrojů stará systematicky i stát. Je to součást našeho národního bohatství a buďte si jistí, že se o něj někdo za vás velmi dobře stará.
Existují národní programy pro zachování genetických zdrojů, které jsou financované z veřejných rozpočtů a do kterých je zařazena řada odborných institucí. Máme genové banky pro rostliny, zemědělské plodiny (přes 50 tis. položek) i tradiční plemena hospodářských zvířat (přeštík, čestr a spol).
Takže se toho hlavně nebojte a klidně si letos semínkaření zkuste. I kdybyste byli zahrádkáři level Cuketka, biodiverzita v ČR na vás naštěstí nevisí! :)
29. březen 2016 11:03:56
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
