Zápisník

Paběrkování jako byznys? V zahraničí to funguje!

Iniciativa Zachraň jídlo publikovala Manuál pro paběrkování, který radí dobrovolníkům jak na sběr ovoce a zeleniny co jinak zůstanou ladem.

Je to nouzové a dočasné řešení, kterým se dá zmírnit plýtvání potravinami v bodě mezi zemědělcem a obchodníkem. Vedle toho je to i skvělá cesta jak problém s nevyužitými potravinami medializovat a upozornit na něj klíčové hráče.

Dobrovolnický model je ale pro nějaké systémové řešení neudržitelný, což je problém, který řeší americký startup Hungry Harvest. Shodou okolností jsem na ně dnes také narazil a jejich model je vážně zajímavý.

Hungry Harvest svým zákazníkům prodává potraviny získané právě paběrkováním. Distribuuje je v systému pravidelných odběrů, kdy zákazníci dostávají bedýnky s ovocem a zeleninou v ceně od 15 do 35 dolarů. Za každou prodanou bedýnku pak ještě navíc předávají jídlo zdarma lokálním potravinovým bankám.

Peníze zákazníků, tak pohánějí sběr nevyužité zeleniny a ovoce. Zajišťují práci lidem bez domova (ty Hungry Harvest zaměstnává) a ještě pohání distribuci potravin do potravinových bank.

Firma Hungry Harvest začala s podnikám v roce 2014 v okolí Washingtonu a Baltimoru. Nyní získala investici a chystá expanzi do Philadelphie, New Yorku a dalších amerických měst.

Bedýnkový systém Hungry Harvest není jediný, který chce nevyužité potraviny využít pro životaschopný byznys.

Výrobce ovocných šťáv Misfit Juicery využívá nízkojakostní ovoce, které nevyhovuje normám řetězců pro odšťavňování. Firma Fruitcycle zase z ošklivého ovoce vyrábí sirupy, chipsy a marmelády.

Všechny firmy mají ale společné to, že ve složitém problému plýtvání potravin hledají neobjevená místa, na kterých by se dal rozjet životaschopný byznys. Určitě něco podobného časem vznikne i v Česku. Vážně tomu věřím! :)

Související čtení:
Využití zeleniny od kořene po listy
O plýtvání jídlem podrobně
Američané jdou potravinovému odpadu po krku
Manuál pro paběrkování

Nature Unbound: Decoupling for Conservation

Jaké jsou vlastně celkové dopady člověka na Zemi? Jak se mění v čase? Využíváme méně nebo více přírodních zdrojů než před sto lety?

Dlouhé čtení, ale hodně zajímavé. A spousta informací mě dost překvapila. Člověk by tipoval, že přírodu ničíme a plundrujeme čím dál víc. V globálu a v přepočtu na hlavu je ale trend přesně opačný a už desítky let klesající.

Dost možná vám to naruší romatické představy o tradičním zemědělství a produkci potravin. Ale tak to je.

Obrázek přitom není osekaný a autoři dobře vykreslují i všechny negativní důsledky. Znečištění životního prostředí, pokles biodiverzity, eutrofizace, okyselování oceánů, skleníkový efekt, čerpání přírodních zdrojů.

Pěkně ošklivej seznámek. Ale je to vždy něco za něco. A ne ve všech oblastech to vypadá tak černě.

Nová inspirace na Prkýnku

Hrachová kaše ze zeleného hrachu, pečená petržel a chléb z Praktiky. Místo majoránky je všude estragon :) #prkýnko

Burnt trailer

Těším se!