Zápisník

Paběrkování jako byznys? V zahraničí to funguje!

Iniciativa Zachraň jídlo publikovala Manuál pro paběrkování, který radí dobrovolníkům jak na sběr ovoce a zeleniny co jinak zůstanou ladem.

Je to nouzové a dočasné řešení, kterým se dá zmírnit plýtvání potravinami v bodě mezi zemědělcem a obchodníkem. Vedle toho je to i skvělá cesta jak problém s nevyužitými potravinami medializovat a upozornit na něj klíčové hráče.

Dobrovolnický model je ale pro nějaké systémové řešení neudržitelný, což je problém, který řeší americký startup Hungry Harvest. Shodou okolností jsem na ně dnes také narazil a jejich model je vážně zajímavý.

Hungry Harvest svým zákazníkům prodává potraviny získané právě paběrkováním. Distribuuje je v systému pravidelných odběrů, kdy zákazníci dostávají bedýnky s ovocem a zeleninou v ceně od 15 do 35 dolarů. Za každou prodanou bedýnku pak ještě navíc předávají jídlo zdarma lokálním potravinovým bankám.

Peníze zákazníků, tak pohánějí sběr nevyužité zeleniny a ovoce. Zajišťují práci lidem bez domova (ty Hungry Harvest zaměstnává) a ještě pohání distribuci potravin do potravinových bank.

Firma Hungry Harvest začala s podnikám v roce 2014 v okolí Washingtonu a Baltimoru. Nyní získala investici a chystá expanzi do Philadelphie, New Yorku a dalších amerických měst.

Bedýnkový systém Hungry Harvest není jediný, který chce nevyužité potraviny využít pro životaschopný byznys.

Výrobce ovocných šťáv Misfit Juicery využívá nízkojakostní ovoce, které nevyhovuje normám řetězců pro odšťavňování. Firma Fruitcycle zase z ošklivého ovoce vyrábí sirupy, chipsy a marmelády.

Všechny firmy mají ale společné to, že ve složitém problému plýtvání potravin hledají neobjevená místa, na kterých by se dal rozjet životaschopný byznys. Určitě něco podobného časem vznikne i v Česku. Vážně tomu věřím! :)

Související čtení:
Využití zeleniny od kořene po listy
O plýtvání jídlem podrobně
Američané jdou potravinovému odpadu po krku
Manuál pro paběrkování

René Redzepi o budoucnosti Nomy

Američané jdou potravinovému odpadu po krku

Tamní ministerstvo zemědělství (a další organizace) včera vyhlásilo ambiciózní plán, který má snížit plýtvání potravinami o 50 % do roku 2030.

Plán počítá s edukativní kampaní pro spotřebitele. Zahrnuje legislativní změny i tlak na všechny články potravinového řetězce.

U edukativní kamapně s názvem Let's talk trash bych se rád zastavil, protože ji mají opravdu dobře zpracovanou.

Tipy pro domácnosti pěkně po kupě a od autority (USDA je něco jako naše SZPI), které je možno věřit. A pěkně komplet – tipy na úspory, edukace ohledně minimální trvanlivosti, třídění odpadu i hygieny v kuchyni. Mazec!

Appka, která vám poradí s trvanlivostí, je pak už úplné sci-fi.

Co na to říká české MZe a SZPI?

Když je talíř málo cool

Už to tu jednou bylo, tohle best of je ale totální destrukce! Miska na psí žrádlo, gumák, umyvadlo? Ááá!

Sada na kvašení s kvasnou zátkou

Škoda, že to tu nikdo neprodává jako jednoduchý komplet. Plastová kvasná zátka na vodu a k tomu víčko s těsněním, které sedí na běžné české zavařovačky.

Kvasné zátky samostatně k mání jsou, ale většinou s těsněním na demižon nebo větší nádobu. Takhle šikovně v malém jsem to neviděl. Anebo jsem to někde přehlédl?

Zátku jsem si přivezl z US, bohužel ale bez těch praktických vík, takže jsem si to musel vypižlat a utěsnit sám. Ale v pohodě, těsní to a funguje.

K čemu je to dobré?

Na drobné pokusy s mléčným kvašením, pokud toho chcete mít méně než plný zelák.

Kvasná zátka funguje asi nejlépe proti druhotné kontaminaci při kvašení. Mléčnému kvašení totiž sluší anaerobní prostředí a kvasná zátka se postará o to, aby se prostor mezi hladinou a zátkou brzy vyplnil oxidem uhličitým. Zn. ideál prostě.

Co myslíte, čím bych měl experimenty začít?