Zápisník

Paběrkování jako byznys? V zahraničí to funguje!

Iniciativa Zachraň jídlo publikovala Manuál pro paběrkování, který radí dobrovolníkům jak na sběr ovoce a zeleniny co jinak zůstanou ladem.

Je to nouzové a dočasné řešení, kterým se dá zmírnit plýtvání potravinami v bodě mezi zemědělcem a obchodníkem. Vedle toho je to i skvělá cesta jak problém s nevyužitými potravinami medializovat a upozornit na něj klíčové hráče.

Dobrovolnický model je ale pro nějaké systémové řešení neudržitelný, což je problém, který řeší americký startup Hungry Harvest. Shodou okolností jsem na ně dnes také narazil a jejich model je vážně zajímavý.

Hungry Harvest svým zákazníkům prodává potraviny získané právě paběrkováním. Distribuuje je v systému pravidelných odběrů, kdy zákazníci dostávají bedýnky s ovocem a zeleninou v ceně od 15 do 35 dolarů. Za každou prodanou bedýnku pak ještě navíc předávají jídlo zdarma lokálním potravinovým bankám.

Peníze zákazníků, tak pohánějí sběr nevyužité zeleniny a ovoce. Zajišťují práci lidem bez domova (ty Hungry Harvest zaměstnává) a ještě pohání distribuci potravin do potravinových bank.

Firma Hungry Harvest začala s podnikám v roce 2014 v okolí Washingtonu a Baltimoru. Nyní získala investici a chystá expanzi do Philadelphie, New Yorku a dalších amerických měst.

Bedýnkový systém Hungry Harvest není jediný, který chce nevyužité potraviny využít pro životaschopný byznys.

Výrobce ovocných šťáv Misfit Juicery využívá nízkojakostní ovoce, které nevyhovuje normám řetězců pro odšťavňování. Firma Fruitcycle zase z ošklivého ovoce vyrábí sirupy, chipsy a marmelády.

Všechny firmy mají ale společné to, že ve složitém problému plýtvání potravin hledají neobjevená místa, na kterých by se dal rozjet životaschopný byznys. Určitě něco podobného časem vznikne i v Česku. Vážně tomu věřím! :)

Související čtení:
Využití zeleniny od kořene po listy
O plýtvání jídlem podrobně
Američané jdou potravinovému odpadu po krku
Manuál pro paběrkování

Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!

Hledal jsem si teď něco o syřidlech kvůli nově otevřené vege sýrárně Vegsýr. Ano, opravdu takový žánr existuje a celé je to postavené na použití alternativního syřidla, které se získává extrakcí z kultivované plísně.

Tradičně se živočišné syřidlo (chymosin) získává extrakcí z telecích žaludků. V poměru ke spostřebě sýra jsou ale malá telátka poměrně nedostatkové zboží, a tak si sýraři museli pořídit alternativní zdroj.

Současná produkce chymosinu je postavená na geneticky modifikovaných mikroorganismech (bakterie, kvasinky nebo plísně), do kterých byl přenesen telecí gen (ehm) pro tvorbu chymosinu.

Ty se pak v průmyslovém měřítku namnoží, chymosin se vyextrahuje a pročistí. Ve výsledku je pak naprosto shodný s chymosinem z telecích žaludků.

Čistě technicky je to dost dobrá ukázka GMO technologie v potravinářství, jejíž využití se schválilo různě po světě už cca v devadesátých letech. A v dnešní době je na takovémto syřidle postavena naprostá většina vyráběných sýrů (v US a UK okolo 90 % produkce).

Na obalech sýrů se GMO původ syřidla značit nemusí. Samotné syřidlo neobsahuje ani ň z mikroorganismů a stejně tak hotový sýr neobsahuje ani syřidlo.

Pokud si ale doma pěstujete strach z GMO, tak teda bacha i na sýry. Bu bu bu! GMO! Baf! :)

Související:
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO

Boji proti plýtvání s jídlem fandím, ale...

Aneb uvažování spotřebitele pokrytce v kostce:

1) Když vidím v obchodě sekci se zlevněnými potravinami s prošlou trvanlivostí, považuji všechny zákazníky, kteří to kupují, za totální socky.

2) Pokud existuje technologie, která snižuje plýtvání živočišným proteinem a dokáže zvednout výtěžnost masové výroby (strojně oddělené maso), je to samozřejmě chemie a průmyslové zlo hodné odsouzení.

3) To samé s prodejnami, které efektivně distribuují potraviny s prošlou trvanlivostí. Vždyť je to přece hrozná věc. Mělo by se to zakázat!

Ok, trošku trollím, ale přišlo mi to jako zábava, dát to takhle vedle sebe.

Na jedné straně – aktuálně sexy boj proti plýtvání jídlem a na druhé – tradiční opovrhování potravinami nižší jakosti.

Inspirováno zkušenostmi z boje proti plýtvání jídlem z Dánska, kde se za 5 let povedlo snížit množství potravinového odpadu v domácnostech o 25 %.

Dánové na to šli primárně přes osvětové kampaně zaměřené na veřejnost a domácnosti, které jsou největším zdrojem plýtvání. Zemědělci, výrobci potravin a obchodní síť se připojili až postupně.

V New Yorku se hlasuje o varování před solí

Zvažovaná vyhláška by po restauracích vyžadovala označení jídel, které v porci obsahují více než 2,3 g soli (což je denní doporučená dávka podle amerického úřadu FDA).

Hmmm. Kontroverzní, asi to neprojde, ale tipuji, že bude podobných tlaků přibývat.

Dovedu si představit skupinu zákazníků, kteří by tuhle informaci uvítali. Restauratéry na druhé straně by z toho ale klepla pepka.

A mít uprostřed degustačního menu přesnou informaci o tom, kolikrát jsem překročil denní doporučenou dávku soli a nasycených tuků? To tedy nevím, jestli je zrovna budoucnost, na kterou se těším... :)

Aktualizace – Vyhláška nakonec prošla. Pokud to někdo nesestřelí shora, tak bude v New Yorku platit od 10. prosince.