Zápisník

Paběrkování jako byznys? V zahraničí to funguje!

Iniciativa Zachraň jídlo publikovala Manuál pro paběrkování, který radí dobrovolníkům jak na sběr ovoce a zeleniny co jinak zůstanou ladem.

Je to nouzové a dočasné řešení, kterým se dá zmírnit plýtvání potravinami v bodě mezi zemědělcem a obchodníkem. Vedle toho je to i skvělá cesta jak problém s nevyužitými potravinami medializovat a upozornit na něj klíčové hráče.

Dobrovolnický model je ale pro nějaké systémové řešení neudržitelný, což je problém, který řeší americký startup Hungry Harvest. Shodou okolností jsem na ně dnes také narazil a jejich model je vážně zajímavý.

Hungry Harvest svým zákazníkům prodává potraviny získané právě paběrkováním. Distribuuje je v systému pravidelných odběrů, kdy zákazníci dostávají bedýnky s ovocem a zeleninou v ceně od 15 do 35 dolarů. Za každou prodanou bedýnku pak ještě navíc předávají jídlo zdarma lokálním potravinovým bankám.

Peníze zákazníků, tak pohánějí sběr nevyužité zeleniny a ovoce. Zajišťují práci lidem bez domova (ty Hungry Harvest zaměstnává) a ještě pohání distribuci potravin do potravinových bank.

Firma Hungry Harvest začala s podnikám v roce 2014 v okolí Washingtonu a Baltimoru. Nyní získala investici a chystá expanzi do Philadelphie, New Yorku a dalších amerických měst.

Bedýnkový systém Hungry Harvest není jediný, který chce nevyužité potraviny využít pro životaschopný byznys.

Výrobce ovocných šťáv Misfit Juicery využívá nízkojakostní ovoce, které nevyhovuje normám řetězců pro odšťavňování. Firma Fruitcycle zase z ošklivého ovoce vyrábí sirupy, chipsy a marmelády.

Všechny firmy mají ale společné to, že ve složitém problému plýtvání potravin hledají neobjevená místa, na kterých by se dal rozjet životaschopný byznys. Určitě něco podobného časem vznikne i v Česku. Vážně tomu věřím! :)

Související čtení:
Využití zeleniny od kořene po listy
O plýtvání jídlem podrobně
Američané jdou potravinovému odpadu po krku
Manuál pro paběrkování

To je teda sebranka

Salát? Salát si dá raději řízek!

Trocha anti-salátové propagandy neuškodí, že jo? Pokud se vám to nechce číst, tak tady jsou hlavní argumenty.

1) Salát je až z 97 % voda a na to jak je náročný na zdroje a na produkci, tak nutričně nijak zvlášť oslnivý není (autorka ho dokonce přirovnává k PET láhvi s vodou).

2) Přidáním salátu do jídel vzniká zdravotní haló efekt. Úplně běžná jídla pak díky několika zeleným lístečkům vnímáme zdravěji, což nás může svést na zcestí. Viz skvělé ilustrační foto v článku.

3) Rychloobrátkový salát tvoří velkou proporci potravinového odpadu, který vzniká v obchodní síti.

a nakonec

4) Salát je snadným zdrojem bakteriální kontaminace a vyžaduje dost náročné zacházení, aby se tomu zabránilo (čistící lázně, ochranná atmosféra, chlazení).

Suma sumárum = pruda. A samozřejmě – Jeffrey Steingarten to salátu pořádně natřel ještě než to začlo být cool.

A tak je to se vším! :)

Vinařství Strekov 1075 v restauraci Noma

Skvělý úspěch pro vinařství Strekov a jejich nádherná vína. Navíc v tomhle případě můžu i zahulákat – vína od nich jsem pil!

A věřte, že podobná zmínka je asi tak stokrát cennější než jakékoliv přivezené medaile z mezinárodních degustačních soutěží. Na rozdíl od medailí to dostává střední vinnou Evropu skutečně na mapu. Well done!

Mimochodem – podobný výlet na sever si už loni odbyla vína Richarda Stávka. A tady najdete můj report z návštěvy restaurace Noma.